„Co tady sedíš a dumáš? Myslel jsem, že budeš s ostatními.“
„No, potřeboval jsem být trochu sám. Nedá mi to pokoj. V té doktorově skříňce, co jste mi minule přinesli, byla tajná komůrka.“
„Opravdu? No a?“ zahnízdil se na barové židli příchozí.
„Našel jsem tohle,“ druhý muž ukázal na malý, časem zrezavělý klíč. „Nevím, k čemu to je, tak tady sedím a přemýšlím, jak to zjistit.“
Po odmlce se otočil: „Nedáš si? Pelyňkový likér, můj oblíbený.“ Ukázal na čirou, nazelenalou tekutinu ve sklenici.
„Proč ne…,“ dotázaný vytáhl druhou sklenici a položil ji na pult. „Takže klíč, jo? Co budeme dělat?“