Nevyslovená záhada
Nikdy si s ní nepřestanu hrát. Není kanonická, ale dokonale vystihuje můj dnešní den. A já jsem Alenka!
Zase jí bylo o málo víc. A zase spadla. Padala dlouho, skoro by přísahala, že už si zvykla. Ale poprvé ji pád bolel. Skleněný stoleček byl rozbitý na malinké střípky a hledat klíč nebylo třeba, všechny dveře byly vyražené. V zahradě ležela tělíčka spálených vážek a utrhaná křídla motýlů. Slzy ji pálily, utíkala, ale zůstávala na místě. U stolu bylo pusto a prázdno, jenom plch se krčil mezi střepy konvičky. Zatřásla jím.
Plch si protřel oči a na chvíli se probral ze spánku.
„Krutá královna. Nejdřív nadávala netopýrům. Potom popravila pampelišky. Zde zbyla…“ zív.
Záhada zůstala nevyslovená v králičí noře.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Skvělé drabble!
Skvělé drabble!
Moc pěkně napsané drabble. Ta
Moc pěkně napsané drabble. Ta atmosféra zmaru se shoduje s mou náladou.
Skvělá Alenka!
Skvělá Alenka!
<3 A víš, že přesně ta Alenka
<3 A víš, že přesně ta Alenka a královna mě napadly?? Sakra, už to nemůžu napsat!
Který jiný šílenec by taky
Který jiný šílenec by taky chtěl popravovat pampelišky, ne? :)
A můžeš, určitě můžeš.
To je fakt, že asi málokdo -
To je fakt, že asi málokdo - jo, ještě Zima, v Hrubínově Květušce! Sakra, to jsem si mohla napsat! Teda já ještě můžu, co?
To je smutný. Ale přesně
To je smutný. Ale přesně Alenkovský!