Na svém místě
Dnes těžce kanonicky a lehce antifeministicky.
Lindir pohladil struny loutny a jal se hrát veselou píseň o kráse deště.
„Nech toho, prosím,“ požádala jej Arwen.
Byla oděná v tmavé roucho a v očích jí sídlil podivný stesk.
„Je tady smutno, co?“ povzdychl si Lindir.
„Smutno,“ přitakala.
Zahleděla se z okna. Aragorn odešel. Bratři vyjeli časně na svůj nekonečný lov. Jak jen toužila připojit se k nim. I ona přece prahla po pomstě! Proč nemohla bojovat jako Glorfindel? Proč otec nedal na její rady, ale Erestorovi naslouchal? Proč?
„Nechcete se trochu projít?“ navrhl Lindir.
Zavrtěla hlavou. „Musím to dokončit,“ řekla a vrátila se k výšivce Bílého stromu.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Nojo, kánon je kánon :) proto
Nojo, kánon je kánon :) proto mám radši Éowyn. :D
Chudák Arwen, to vyšívání
Teda Arwen mi nikdy k srdci
Teda Arwen mi nikdy k srdci nepřirostla (ale Eówyn taky moc ne), ale tady mi jí je líto.
Já ji mám rád v knihách. Ale
Já ji mám rád v knihách. Ale ve filmech mě neuvěřitelně kaká. :D
A takhle by to mělo být... Já
A takhle by to mělo být... Já bych ty feministky zakázal.