Vody zpod vod

Azirafal na otázku nervózně zamrkal: „Ještě to mi připomínej!“
„Copak, něco nepříjemného?“
„Pamatuješ to slavný »Buď pumpa uprostřed vod a odděluj vody od vod!«?“
„Jasně, u toho byli všichni.“
„No tak právě tahle pumpa je oddělovala.“
Crowley se zamračil: „Jak to, oddělovala?“
„To je právě to, přece jsem je nemohl poslat ven bez kapky pitné vody...“
„Voda, oheň... Tos je teda zásobil. Alespoň že země a vzduch tady zůstaly.“

Dlouhé, významné mlčení.

„No,“ začal Azirafal potichu, „když už o tom mluvíš...“
Jeho hlas se postupně vytrácel do padajícího deště.
A Crowley si opět uvědomil, že jeho přítel je nenapravitelný romantik.