Dům malířů
Gauguin po dlouhém přesvědčování souhlasil, že za ním přijede do Arles. Vincent byl tak nadšený, že za všechny peníze, které dostával od Thea, postupně nakupoval věci, o kterých byl přesvědčený, že se Gauguinovi budou líbit.
Sliboval si od jeho návštěvy hodně. Budou spolu tvořit! Měl tolik očekávání, tolik se na to těšil.
Maloval okolní krajinu, plnil své obrazy jasem arleského slunce. Plánta ze sebe vyzařovala jeho štěstí. Rozvěsil je po domě, aby mu dodal útulnost.
Když Gauguin přijel, Vincent ho nenechal po cestě ani vydechnout. Popadl ho za ruku a odvlekl ho do žlutých polí.
Byl šťastný, alespoň na chvíli.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Jééééééé! <3 Šťastnýho
Jééééééé! <3 Šťastnýho Vincenta jsem taky potřebovala..
<3
<3
(Jé, no jo... *facepalm* jdu to opravit)
Plné tísně na jásávém pozadí
Plné tísně na jásávém pozadí chvilkové naděje . Nebo se pletu?
Přesně tak. Vincent si tu
Přesně tak. Vincent si tu návštěvu maloval až příliš růžově, naneštěstí Gauguin byl úplně jiná osobnost a ke tvorbě přistupoval ve srovnání s Vincentem dost flegmaticky, což Vincenta docela rozčilovalo, zvlášť v momentech, kdy potřeboval neustále malovat.
to je tak hektické!
to je tak hektické!
Krásné drabble
Když se někdo na něco moc dlouho upíná a příliš se těší, obvykle potom bývá rozčarován.
Ach ano, to je opravdu
Ach ano, to je opravdu šťastné očekávání. Ovšem ten konec...
Ono to stadium těšení se bývá
Ono to stadium těšení se bývá vždycky nejhezčí... Krásné drabble :-)