Zvony
„Zvony,“ vydýchol.
Strnul som. Skutočne, v diaľke bolo počuť zvony. Ich hlas sa niesol nocou, mocný a čistý ako úprimná náklonnosť. Nikdy by mi nenapadlo, že raz začujem hlas kostolných zvonov uprostred prérie.
„Akoby niekto spieval,“ šepkal do tmy. „Počuješ? Akoby ma volali...“
Pocítil som strach.
Pomkol som sa bližšie, obaja sme sa chveli. V žiare dohasínajúcich uhlíkov som uzrel črty jeho tváre. Zbožný výraz na jeho obličaji bol tak nový, neznámy.
Priložil mi ruku na hruď, no ani teplo jeho dlane nedokázalo roztopiť ľadový črep hrôzy zaťatý do môjho neodbytne tlčúceho srdca.
„Šarlí?“ spýtal sa zmätene.
Nerozumel som. „Winnetou?“
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
To už je druhé tvoje
To už je druhé tvoje vinnetouovské drable, co mě dojalo
Ono to chcelo ísť von - som
Ono to chcelo ísť von - som rada, že to neskončilo plocho.
Ďakujem za komentár.
To je ale doják, to není fér,
To je ale doják, to není fér, takhle před spaním. *utírá si oči do županu*
To muselo byť v noci.
To muselo byť v noci.
Dúfam, že si sa dobre vyspala napriek tomu?
Slzy na krajíčku. To je...
Slzy na krajíčku. To je... hodně silný.
Vďaka.
Vďaka.
Ach, to je nádherné. Strašně
Ach, to je nádherné. Strašně sugestivně bolestné a.. nádherné.
Ďakujem.
Ďakujem.
To je tsunami emocí. Nedokážu
To je tsunami emocí. Nedokážu se správně vyjádřit, ale obdivuju, jak se ti to podařilo.
To je krásny kompliment.
To je krásny kompliment. Ďakujem.
Tak tohle... *došla slova*
Tak tohle... *došla slova*
Krásné.
Ďakujem.
Ďakujem.
Krásné, dechberoucí.
Krásné, dechberoucí.
Vďaka.
Vďaka.