Děti slabochů
Pfff, psát vtipně se mi daří spíš nezáměrně, ale zkusit se prý má všechno.
Boje zuří na několika místech, takže orbu a hnojení půdy nebude leckde třeba řešit. Cizí bojovníci si přijdou, udělají párkrát svist a pích, zařídí novou hmotu k rozkladu a spokojeně padnou s vědomím, že ti slaboši nemají šanci vyhrát.
Znají boj svého nepřítele, a přece nebudou ztrácet čas s tím, aby poznali i jeho život a domov, když jsou dostatečně úžasní, aby vyhrávali (a umírali) i bez toho.
Nevědí, že když zařve smrtelně raněný bojovník, někde se zuřivě rozkřičí novorozené dítě. Za máminými zády si jednou bude hrát se sekyrkou a později s těmi, kteří se smáli při jeho narození.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
To je teda síla. Jo,
To je teda síla. Jo, reinkarnace není legrace!