Pocit
AC3, téma: Sladká očekávání
Toto drabble jsem napsala s takovým nadšením a nakonec moc kachen nedostalo. Asi ho mám tolik ráda, protože k němu mám citový vztah. Ale tak zkusit ho sem dát znovu můžu :) Nemohla jsem se rozhodnout mezi tímto drabbletem nebo Snílkem, oba jsou podle mě boží, ale to je těmi emocemi :)
Connor se nepoznával. Ještě nikdy necítil nic tak silného a krásného. Předtím nebyl jeho život téměř ničím jiným než osaměním, bolestí a zklamáním.
Cítil v celém těle vzrušení. Připadal si s ní zase jako kluk. Nevinně a svobodně.
Nemohl se dočkat sladké vůně jejích vlasů, jejích hlubokých, zelených očí, něžného hlasu a dokonalosti jejích rtů, které se tolik bál políbit.
Se sklopenou hlavou a marně potlačovaným úsměvem na tváři, mířil přes malé kruhové náměstí.
Vzhlédl. Zastavil se a spolu s ním i všechna jeho krev. Okno rozbité, dveře dokořán. Úsměv byl ten tam.
„Ne,“ zašeptal a rozběhl se ke dveřím.
Mimochodem letošní didakťák z češtiny? Sranda, ne legrace.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
tohle jsem četla. Emocí je to
tohle jsem četla. Emocí je to plné, ale ten závěr, to je o nervy, když člověk neví, co se stalo
No to má právě člověka tak
No to má právě člověka tak hezky naštvat xD
jo, to je ta bonusová emoce
jo, to je ta bonusová emoce na závěr :-)
Je to moc kásně napsané.
Je to moc kásně napsané. Jenom vůbec neznám fandom, ale i tak, opravdu nabité emocemi, jak píše Aries.
Děkuji ti! :)))))
Děkuji ti! :)))))
Velmi krásné! :)
Velmi krásné! :)