Polovičky a polovičáci
Jak tak čekám na první téma (a věřím, že se objeví, jakmile v dostatečném počtu zmáčku tlačítko F5), napadlo mě, že by bylo fajn se pobavit o tom, jak celé to drabblové šílenství prožívají vaši blízcí. Nemusí jít zrovna o polovičky a polovičáky, ale i rodiče, kamarádi, domácí mazlíčci, kteří se v dubnu cítí zanedbávaní, a tak podobně ;).
Těší se, že si od vás na měsíc odfrknou? Nebo naopak truchlí, že se jim nedostává teplé večeře a očekávané pozornosti? Nebo dokonce píší s vámi (či proti vám)? Nebo snad o DMD ani pořádně nevědí? Neváhejte a podělte se o své zážitky ;).
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
U nás se to kupříkladu má tak
U nás se to kupříkladu má tak. Příšer je už za ta léta ostřílený veterán a chápe, že se mnou daný den nic není, dokud 1. si nesplním téma a současně 2. nedostanu uspokojivý počet kachen :). Jinak je na mě většinou hodný... zkrátka už pochopil, že to se mnou lepší nebude :).
Tak u nás doma na tom
Tak u nás doma na tom ujíždíme již všichni, takže si pouze navzájem tiše opakujeme témata. Moje nejlepší spolužačka z toho trochu šílí, ale jinak to ve škole příliš nezaregistrovali. Tedy snad až na učitelku biologie, které jsem se předminulý rok šla ptát, co si představí pod pojmem punková nutrie :)
:)
nezanechalo to na paní učitelce následky?
Ne. Upřímně (teď to není
Ne. Upřímně (teď to není pomluva, neb já ji obdivuji) ona je dost šílená na to, aby si tu punkovou nutrii nejen představila, ale aby ji i někde sehnala. :)
Přivedeš jí na piknik? (tu
Přivedeš jí na piknik? (tu nutrii, v horším případě vezmeme zavděk i učitelkou :-)
U nás taky tak.
U nás taky tak. :P
Doma tuší, že se něco
Doma tuší, že se něco takového děje a v práci se ptají na obzvlášť vypečená témata. Pamatuju si, jak jednou zasedla rodinná rada a společně dumala nad Přizdisráčem (kterého jsem nakonec stejně nenapsala).
Doma tim draha polovicka zije
Doma tim draha polovicka zije. Protoze ma radost, ze piau a ctu a tim padem moc neotravuji... letos mi dokonce nuti psat jak ua Bidaka, tak i jiny fandom. Uvidim jestli se necham zlakat... denne se pra na temata a pak hazi skcele napady, ktere ale odmitam zpracovabat, protoze nejsou moje. Taky proto vetsiniu pisu absokutni silenosti.
V praci se vzdCky jen zmini ze uz mam zase blaznivy mesic a pak jsou vzdy zvedavi na ceny. Jo a vlastne... v praci jsou oblibeni Poldici. Skoro kazda kolegyne ma vytiateny svuj oblibeny trojobrazek :-)
Jé, my máme fanoušky o
Jé, my máme fanoušky o kterých jsme doteď nevěděli!
Tak to máme radost :o)
U nás doma...
... o tom naštěstí nikdo neví. Kdo by taky, když žiju sám. :-)
:)
kdybys nevykládal :) a pozdravuj Normanovu maminku
Máma už je...
... nějaká ztuhlá.
to rozhovor nevylučuje...
to rozhovor nevylučuje...
Nu, rodiče o tomto neví,
Nu, rodiče o tomto neví, kamarádi... Předešlé roky jsem psala se svou spolusedící, nicméně jsem změnila školu, tak nevím, jak to zvládnu bez toho, abych s někým hned ve škole probírala témata. Nicméně vím, že zítra odpoledne budu muset svému příteli vysvětlit, že i když budeme spolu, potřebuji prostě napsat drabble. (Ale věřím, že si během toho dubna zvykne.)
Jestli si nezvykne, není Tě
Jestli si nezvykne, není Tě hoden!
K mému překvapení teď
K mému překvapení teď prohlásil, že jak jsem mu o tom povídala již před časem, že by se toho i zúčastnil. Jen se prý jde až teď registrovat, tak jsem zvědavá. :D
Násypu granule do misek,
Násypu granule do misek, synovi strcim platební kartu, takže hlady nikdo nezemře a zbytek už se nějak poddá :)
U nás je to docela zábava.
U nás je to docela zábava. Naši už jsou zvyklí, nějak to neřeší. Přítel je nedobrovolný účastník, který tím trpí, pokud nedostává mailem odkazy na mé nejlepší čtecí úlovky. Jinak to ani nikdo neřeší, kromě psa, který byl loni nadšen výzvou 100 dubnových kilometrů, které jsme ovšem z osobních důvodů nakonec nesplnili. Kolegyním to ani neříkám, ty by to nepochopily. Jinak jsem v kontaktu spíš s lidmi po netu a pár už se jich přidalo, což je myslím super. :)
No, jsem zvědav, kolik s
No, jsem zvědav, kolik s novým přírůstkem stihneme napsat drabblat... ačkoli oni je vlastně (aspoň za mě) píšou většinou Košín se Želvíkem :-)
Můj milý o DMD ví. Když jsem
Můj milý o DMD ví. Když jsem včera prohlásila, že největší urážka jeho cviku z mé strany je to, že nebylo zajímavější než DMD (chodívám na cviko, které cvičí, a snažím se mu dávat zpětnou vazbu), ptal se, jestli náhodou drabblata nezačínají až v dubnu.
Letos jsem na to tedy zvědavá, neb poprvé bydlíme spolu a do toho budu i tak doma málo, dohromady víc než třetinu dubna strávím na olympiádě a soustředění, které organizuju. Ale ač se tváří, že hrozné, že se mu vůbec nebudu věnovat, asi je s tím smířený… doufám :D
Rodina a pár kamarádů tuší, že se něčemu takovému věnuju, a občas se ptají na témata, ale jinak jsem v tom vesměs sama :)
Ale tak normálně,
Ale tak normálně, spolubydlící píše taky a Štefík tak nějak nasává atmosféru. Akorát zrovna dneska jsem tak umlácená, že mě představa, že spaní se odkládá až na květen, poněkud děsí
Moji zvířecí spolubydlící se
Moji zvířecí spolubydlící se nezapomenou ozvat, pokud jim nasypu krmení moc pozdě, krom toho sem tam napíšou drabble taky a bydlí mezi nimi 7 komentíků s ocáskem. V práci sedím v kanceláři se dvěma fantasačkami, z nichž jedna teď tráví většinu času doma s přítelkyní a novorozenětem, a jednou kopií Kylo Rena, kterou to nezajímá, ale kdyby se dozvěděl, že se účastním DMD, do konce týdne by to věděla celá fakulta (ale ten naštěstí má plné ruce práce se zařizováním bytu s polovičákem). :)
Já sdílím DMD s maminkou.
Já sdílím DMD s maminkou. Myslela jsem si, že jí to baví, až do dnešní věty "To s tebou zas nebude k vydržení".
Naši vědí, že něco píšu,
Naši vědí, že něco píšu, občas se zeptají, jestli jim to nedám přečíst a já statečně odolávám. Ve škole a v práci se radši moc nešířím. Ještě by někdo mohl tvrdit, že mě to zdržuje od jiných bohulibých činností jako je třeba... psaní. Jinak mám kamarádku které občas spornej výplod pošlu, aby mi ho zkritizovala.
Polovičku netrápím neb polovičku nevedu.
Bývala polovička z prvního společného dubna chytila deprézi, protože jsem mu neprozřetelně dala jeden střípek přečíst. Druhej komentovala slovy: "No jo, von je vlastně duben. Tak to s tebou nebude řeč."
Zvířete dubnem netrpí. Naopak nejlépe se na téma čeká se psem/se psy na procházce, nebo u koní (čtěte: nemá počítač, tak neuroticky nemačká F5) a společně s papouchovou jsou takřka nevyčerpatelným zdrojem inspirace. :)
Hezké téma :o)
Já mám dojem, že můj drahý polovička na DMD žárlí. Ale vzhledem k tomu, že má jiné dobré vlastnosti, tak mu to odpouštím ;o)
V práci o DMD nevyprávím, i bez toho je dost namáhavé maskovat onu značně sníženou produktivitu práce ;o)
Většina mých kamarádů se DMD účastní, takže ty nemnohé, kteří se neúčastní už nemám takovou potřebu do DMD zatahovat :o)
No, my prožíváme DMD hezky
No, my prožíváme DMD hezky ruku v ruce společně... akorát moc nevím, do jaké míry je polovička smířen s tím, že celý duben víceméně funguju jako budík, otravně pípající s tím, kdy že teda přidá to drabble. :))
Skoro mám pocit, že polovičku
Skoro mám pocit, že polovičku, která by nejela na tom samém, bych musela vyměnit. :-D
„Podívejte, vy vypadáte jako
„Podívejte, vy vypadáte jako neobyčejně zrale fungující, milující pár. Co vás vlastně přivedlo do naší poradny?“
„LETOS NECHCE PSÁT DMD. NECHCE-PSÁT-DMD!!!“
:D :D
:D :D
Já DMD prožívám hlavně se
Já DMD prožívám hlavně se svým kamarádem, kterému vždy každý den zoufale volám, že je zase šílený téma a že netuším co na to napsat. On mi pak dává naprosto zcestné tipy (třeba na dnešní Les náhod ať napíšu Toulky literárními lesy... pche), já se rozčílím a něco sama vymyslím.
Tohle je taky první DMD, kdy mám full time job. Kolegovi jsem oznámila, že budu psát, takže se nebudu věnovat tak inzentivně práci a vůbec budu protivná. Jen se zasmál a nevěří... :)
O naší domácnosti vypovídá
O naší domácnosti vypovídá hodně, že u nás píšou i kočky ;)
Moje maminka dostane někdy během dubna odkaz a poctivě pročte a pochválí.
Kolegyně, s kterými jsem pracovala v jedné místnosti, věděly a byly mírně zaujaty, občas se optaly, jakéže téma to dnes máme :)
Rozhodla jsem se, když je
Rozhodla jsem se, když je duben měsícem literárních výzev, tak u toho nezůstane.
Rozjíždím spoluakci "DUBEN MĚSÍC DOBROT!" - když už se nevěnuji svému polovičákovi tak, jak bych měla, tak mu alespoň budu vyvařovat a péct. Přidá se někdo? Sama to budu praktikovat jen o víkendech, ale lepší než nic :-)
Je čas se zvednout od počítače a upéct něco sladkého. Zaplať Merlin, že po mně chce dneska jenom perník :-) Od příštího týdne si stanovuji, že vyzkouším minimálně jeden nový (a nejlépe i trošku složitý) recept týdně.
já nepeču. Ale hlásím, že
já nepeču. Ale hlásím, že navzdory dmd denně vařím!
tak z důvodu dojíždění vařím
tak z důvodu dojíždění vařím většinou o víkendu tak, aby až do středy bylo hotové jídlo a mohla jsem odpočívat. Pak máme čtvrtek studený oběd (po domluvě, navrhl to polovičák). A na pátek také uvařím.
Péct jsem doteď (skoro čtyři roky) nesměla, protože prý sladké nejí. Nakonec zjistil, že mu ráda upeču plněné buchty s tvarohem nebo usmažím koblihy, tak mi to začal povolovat :-)
A když tak vzorně vaříš, nemáš nápad na jídlo z vepřového? Tady se z něj dělají jen řízky a peče se na kmínu a já bych zoufale ráda vyzkoušela něco nového
PS: Neflákám se, perník je v troubě a jdu na úklid kuchyně.
zrovna vepřové moc nedělám,
zrovna vepřové moc nedělám, ale co třeba nakrájet, podusit s libovolnou zeleninou dle vlastní chuti, přidat brambory....
Vepřové? Tak primárně čína,
Vepřové? Tak primárně čína, indie. Nakrájet na kousky, možno omarinovat, osmažit, přidat tunu zeleniny, nebo jen kari koření, k tomu nudle, rýže. Dále je možný z vepřovýho též guláš. Řízky nemusí být pouze v trojobalu, ale přírodní. Osolit, opepřit a osmažit. Pak výpek jemně zaprášit moukou, trošičku octa, lžičku cukru a je. Vhodná br. kaše. A pak ještě kotlety na houbách. Na víc si nevzpomenu takhle spatra.
Nebo na plátky na pánvi pod
Nebo na plátky na pánvi pod pokličkou a s paprikou. Taky dobrý. Nebo naložit do soli, česneku a citrónové šťávy, pomalu upéct, podávat s rýží
Tak to naložení zní lákavě.
Tak to naložení zní lákavě. Vyndavám svůj notýsek kuchařských experimentů (tedy loňský dmd zápisníček) a jdu si to poznamenat. Z kolika citronu má být ta šťáva?
No tak přiměřeně. Já to dělám
No tak přiměřeně. Já to dělám tak, že rozpůlím citrón a prostě s ním to maso mažu
Drahá polovička to bere
Drahá polovička to bere prostě jako něco, co ke mně patří, takže se občas účastně zeptá, jaké je téma nebo jestli už mám napsáno, vaří mi láskyplně kafe a nepouští mě do kuchyně :-)
Občas se mnou DMD sdílí i paní vlkodlaková. Když přemýšlím nad tím, co na dané téma psát, lehne si ke mně, upřeně mi hledí do očí a přemýšlí se mnou. Nebo mi kouká na monitor. :-)
Můj muž DMD toleruje se
Můj muž DMD toleruje se zaťatýma zubama. Když mě v dubnu vidí zírat na monitor nebo telefon déle, než 5 minut v kuse, tak vrčí a obrací oči v sloup. Nejhorším prohřeškem z jeho pohledu je však to, že se DMD účastní i většina našich společných kamarádů a tudíž se v dubnu v čajovně nemluví o ničem jiném :) Ale letos, zdá se, už aspoň pochopil, že komunikace na téma "dnešní téma je hrozný, vůbec se mi nehodí a nevím, co na něj napsat" je z mé strany pokus o sdílení, který vyžaduje kooperaci... a občas hodí i nějaký nápad.
Co se týče rodičů, ti možná tuší, ale netýká se jich to (pokud si můj muž nestěžuje, že se mu nevěnuju). Kamarádi fandomoví buď sami píší, nebo se statečně drží. Kolegům v práci to necpu, ale možná se letos pokusím aspoň trochu do toho navézt studenty.
Dokud jsem bydlela dole u
Dokud jsem bydlela dole u našich, maminka se ptávala, co to píšu, ale nezdálo se, že by po vysvětlení chápala moje nadšení. Navíc jí štvalo, že datluju večer u televize, nebo když už ona usíná - rušila jsem.
Letos je ze mě nenaložená kočka, protože jenom čumim do monitoru (když už teda nejsem v práci, ale doma) a jsem NUDNÁ!! Mňouká, stěžuje si.
Kamarádi jsou buď postižení psaním, nebo setrvalým žvaněním v čajovně, jak psala Owlicious. Z druhý čajovny se mi nepodařilo nikoho zlanařit a považuju to za svoje osobní selhání.
A můj milý vloni zkusil psát, ale nějak moc mu to nesedlo a s velkou podporou se nesetkal, takže jen mírně vyhrožuje, že si zkusí napsat nějaký obzvláště vypečený kousek. Jináč ale ochotně nabízí nápady, když nevím, co s tématem. Vzhledem k tomu, že je vedlejším povoláním "pun king" a profesionální převraceč slov naruby, docela se to hodí, i když si třeba sama vymyslím něco úplně jiného. A poměrně zaujatě naslouchá, když se nad něčím uchechtnu při čtení a je to sdíleníhodné.
Jen domácnost trpí, mám neuklizeno a štve mě to :D
U nás je to jednoduché,
U nás je to jednoduché, protože manželka také píše (její identitu neprozradím). Takže si nemáme co vyčítat. Ovšem oba se k tomu dostaneme vždy až děti lehnou, což je náročné zejména pro manželku-skřivana.