Jen další dlouhý den
Modrooký mládenec se ležérně opíral o solí pokryté zábradlí.
Sledoval kotvící lodě.
Vítr si pohrával s jeho rozcuchanými vlasy, ve kterých tančilo zapadající slunce.
Jeho zasněný výraz lákal pohledy žen, které se loučily nebo shledávaly se svými muži.
Mládenec se usmíval koutkem úst a bezděky si pohrával s kopretinou.
Žen si nevšímal.
Ošlehaný námořník s propracovaným tetováním na širokých ramenou se ohlédl. Na chvíli se zastavil, zašoupal nerozhodně nohama a smutně se vydal zpět k lodi.
Mládenec si pročísl vlasy a lehkým krokem ho následoval.
----
Když ze sebe smýval cizí pot, byly jeho oči hlubší než oceán.
Zvedal se vítr.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
To je tak děsně romantické.
To je tak děsně romantické. *zasněný pohled* Miluju tohle drabble.
<3
<3
jo, má to něco do sebe
jo, má to něco do sebe
Já bych spíš řekla, že je to
Já bych spíš řekla, že je to něco, co romanticky vyznívá - ale při bližším pohledu je jejich setkání příliš... letmé, jen okamžik v moři okamžiků. Nevím. Mám z toho pocit... osamělosti.
Každopádně je to krásné drabble.
Ditto!
Ditto!
Děkuju, tohle je skutečně ono
Děkuju, tohle je skutečně ono.
Ještě by z toho mohlo jít pochopit, že jde o povolání, ale to už je hodně subtle.