My nikdy

Krok za krokem.
Myšlenka za myšlenkou.
Naděje za nadějí.

Kéž by se mohl proměnit a letět.
Bylo by to mnohem rychlejší.
Bezpečnější.

"Kam to jedeme, bratře?"

Tichý téměř znatelný šepot.

"Pro pomoc..."
"Kam?"
"Za džinem."
"Ale bratře vždyť džinové..."
"Neříkej to!"
"Ale..."
"Kdyby neexistovali tak by to znamenalo, že není cesty."
"Bratře..."
"Znamenalo by to, že nám zbývá se jen vzdát."
"Samueli, to přece..."
"Nebudeme tak levnou kořistí, sestřičko. My nikdy!"

Strach. Bolest. Beznaděj.

"Máš pravdu... nebudeme."

Tichý šepot.
Kašel.
Bolestné zasyknutí.

Panika. Úzkost. Strach.
Musí zrychlit.
Pomalu jim dochází čas.

"Vydrž ještě chvíli, Bianco. Už to nebude dlouho trvat."