Non sum dignus
Fandom:
Drabble:
Při uklízení stolu našla stařičký tahák ke zpovědi.
Vzpomínka byla podivuhodně plastická.
Zapomínám se modlit
Záchvaty vzteku na syna
Závist, že muž může, co chce, a já nic, uvázaná doma
Lenost a nepořádnost
Nejsem dost vděčná za to, co mám
Neumím pořádně milovat
Už chci jenom klid.
Kněz se zeptal:„Kolik máte dětí?“
Proč zas trapně brečí.
„Čekáme druhé…“
Mlčel. Pak řekl s hartusivou laskavostí:
„Vy sama jste ještě dítě!“
Proč jí to tak zahřálo? Je jí dvacet čtyři let. Je přece dávno dospělá.
A přece: tak dlouho nezakoušený pocit. Pocit dítěte, kterému někdo řekl, že nemusí na všechno stačit.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
:)
:)
Jednou tu budem pro tebe.
děkuju Ti :-)
děkuju Ti :-)
Krásné drabble a závěrečná
Krásné drabble a závěrečná slova jsou opravdu hřejivá.
Ta poslední věta je esence
Ta poslední věta je esence toho, proč je pro mne dětství dětství.
Moc pěkné.
Milé...
Milé...
Nádherné. Dýchá z toho taková
Nádherné. Dýchá z toho taková upřímnost, až se dech tají.
Děkuju
děkuju moc všem... pro mě to byl tenkrát fakt trochu "objev" - ale to už se do sto slov nevešlo... ptala jsem se sama sebe: a takhle to už bude pořád? Pořád budu chtít být někde v koutku dítě, abych nemusela nést břemeno dospělosti? Když jsem se tak´těšila? :-) A stěhovala se od našich horempádem v devatenácti...
Líbí.
Káč.
To je krásný. :)
To je krásný.
Tak nějak nevím, co napsat.
Tak nějak nevím, co napsat. Tak aspoň posílám kačenku.