Bez slitování

Pomalu vstal, vyplivl nezbytnou sirku, protože tentokrát ji nebude potřebovat. Teď se rozhodl být opravdu zlý. Bude to hodně ošklivé, ale musí to být. Nebude je šetřit, protože oni je taky nešetřili. Pro tentokrát zapomene na všechna slova jako lítost nebo humanita. Nasadí nejdrsnější kalibr.

Během okamžiku se převlékl, vzal do ruky knihu knih a s úsměvem k nim přistoupil: „Nechcete si promluvit o Mladém svišťovi?“

Krocani na něj zírali, naprosto neschopni slova. Přidal proto ještě drsnější kalibr: „Jak pravila paní Čvachtová: Dulík, Bubík a Kulík s vámi. Rampa!“

Když je unuděné k smrti překročil, rozvázal ostatní a vyšli ven.