Loučení
Zobákem se mu zabořila do peří a rozeštkala se. On ji pevně objal křídly a přimkl na načepýřenou hruď.
„Kvák,“ chlácholil ji.
„Kvák, kvak... Kvák!“ stěží vypravila ze sevřeného hrdla.
Sklonil se nad ní a z kapsy vytáhl hedvábný kapesník obšitý krajkou. Jemnými doteky jí usušil slzy stékající po tvářích.
„Kvák. Kvak.“
Ona mu upravila insignie na uniformě.
„Kvak.“
Kačer si narazil přilbu, přes rameno hodil pytel a namířil si to davem pryč. Vlak už na něj čekal.
„Kvák!“ zvolala za ním, kapesníček nasáklý slzami sevřen v křídle.
Ještě se zastavil na schůdcích, aby se naposledy ohlédl, a byl pryč.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
To je dojemné, i když jde o
To je dojemné, i když jde o kachny.
Kvák (utírá si slzičky
Kvák (utírá si slzičky batistovým kapesníčkem). Kvááák!
Ach tedy - Kváák
Ach
tedy - Kváák
Když se kachny loučí...
Líbí se mi originální uchopení tématu, obraz je vykreslen plasticky až filmově, jeden to vidí.
Ježkovy voči, to je krutý. I
Ježkovy voči, to je krutý. I kachny musí do války! Au..
nevím,
koho je mi víc líto, málem mi tečou slzy po peří, hm po tváři, jedna už z kachen blbne.
Chudák Kačer... Že by Kačer
Chudák Kačer... Že by Kačer Donald? Ten ve válce fakt sloužil, alespoň v animácích. :)