Zeměpis
Tak za kolik? byla oblíbená věta naší zeměpisářky z nižšího gymplu. Měla sem jí docela ráda, velice chytrá paní, scestovalá, taková do nepohody. Akorát to zkoušení. Během ústního zkoušení měla jednu zvláštnost. Kdo si nepřinesl žákovskou hned na začátku, aby ona okamžitě hned po dozkoušení mohla zapsat známku, byl ztracen. Vážně. Tak třeba sem dostala jedna mínus. Ale zatímco jsem si šla pro žákajdu, tak ona si pod vousy povídala. "Nebo že by to na 1- nebylo? Tak dvojku dáme. No i když tohle taky nevěděla, tak 2-3. No ale přece jenom to dneska nebylo nejlepší, dáme trojku, jo?" Fuuuuuu-
true story
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
marjapáno!
marjapáno! to jste si asi brzo zvykli, být ve střehu?
Z toho bych...
... asi vyletěl z peří! Hezká vzpomínka, složitější, o to živější vousatá zeměpisářka! Zdvořile: "Měla jsem ji docela..." (místo "Měla sem jí docela...", tedy přidat "j" a zkrátit "i").