Ven
„Co mám proboha udělat, abych se odsud dostal?“ přerušil Aaron vyprávění.
„S tím nic nenaděláš,“ uchechtla se Žena. „Odsud se nedostaneš, za nic na světě.“
Aaron její odpovědi nedbal a rozhodl se vyjít ven, nezáleželo mu na tom, že venku určitě čekají další podivní obyvatelé vesnice.
Nechali ho jít.
Však on neuteče.
Na čerstvém vzduchu vonícím mořem se mu projasnila hlava. Vesnice byla prázdná.
V hrudi mu zablikalo světélko naděje, ale stejně slyšel tichý nenápadný hlásek zpívající: „Dostanou tě, dostanou...“
Vykročil mezi domy. Nikdo se mu do cesty nepostavil.
Zrychlil.
Už skoro běžel.
Za posledním domem mu cestu zastoupil Poustevník.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
A jéje... ne že bych si teda
A jéje... ne že bych si teda myslela, že ho jen tak pustěj, že jo...
Počítám, že je to z deště pod
Počítám, že je to z deště pod okap...
"Stejně mě sejmou, sejmou mě, sejmou..."
Zpívá někde Filip Topol. Hrdina v podivně uzavřeném světě, už už se dostává pryč, ale kdeže, však on neuteče. Vidím hodně filmově, protože tak dobře napsáno.
Já se poustevníků z principu
Já se poustevníků z principu nebojím, ale nějak ti mám dojem, že brzy začnu..
A bude zle.
A bude zle.
Tak to bude ještě masakr.
Tak to bude ještě masakr. Poustevníci jsou totiž děsiví sami o sobě.
Sakra, to je drama. Mám oči
Sakra, to je drama. Mám oči jako talíře!