Na zotavenou
"Tak kdy uslyšíme zvony?" Harry ho přátelsky poplácal po rameni, "jsem si jistý, že Luisa si s výběrem krajek už poradí."
Nepřítomně se zasmál. Pak odtrhl zrak od výlohy.
"Cože?"
Ďábel, zlé dvojče Osudu, mu nastavil zrcadlo a donutil ho pohlédnout zpět.
Tolik zloby. Kdo byl ten člověk s pohárem v ruce? Kdo za něj zpíval popěvky námořníků a urážel klid zdravého rozumu? Kdo sahal po třešňových květech, které ještě nestihly vykvést, když jeho ruce, rámě a celý on měli dávno patřit jenom Anne? I kdyby ji teď směl jen zdáli obdivovat...
Ďábel, zlé dvojče Osudu, ho vyhnal do Shropshiru.
nejdřív jsem je nemohla najít a najednou tam mám ty zlý dvojčata dvě...
(a názvy jsou peklo)
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Páni. To je úžáasné, je
Páni. To je úžáasné, je poněkud smutné. Líbí se mi to. (Strašně moc bych chtěla napsat nějaký sofistikovaný komentář, ale pořád jsem nenašla svůj mozek)
To neva, on se ten mozek
To neva, on se ten mozek jistě vrátí :)
Děkuju! Nějak se mi letos daří psát druhé a třetí stránky postav a ono to někdy opravdu není veselé...
Páni, to je silné...
Páni, to je silné...
Dík!
Dík!
^v^
Myslím, že ti něco sežralo fandom... Se mi tak zdá, že toho námořníka poznávám... a chápu, že ho takový pohled zpátky pěkně rozklepe...
Napsané je to naprosto dechberoucně. A Ďábel jako dvojče Osudu se mi líbí.
Aha! Děkuju za upozornění.
Aha! Děkuju za upozornění. Ale já ho tam fakt zadávala! No, teď je opraveno, tak snad už tam zůstane.
Myslím, že ho určitě poznáváš :)
Děkuju :)
A najednou mu došlo, že tohle
A najednou mu došlo, že tohle ale přece vůbec nechce a ostatní už to od něj očekávají...
No právě. To musela bejt
No právě. To musela bejt dobrá duševní šlupka.