Sám sobě zlým
Úvodní poznámka:
Odpusťte, nemám moc poetickou náladu. Vlastně je má nálada pěkně mizerná, což ovlivnilo i mé drabble.
Fandom:
Drabble:
--- Amoris laetitia, z článku 188---
Lovec kráčíval někdy sám. Toulal se okolím a hlavu mu plnily chmury. Bolest zděděných rysů jako nejsprostší zloděj kradla dobrý cit. Lámala člověka v půli, ohýbala do prachu, kde zubožené leželo dobré dvojče špatných vlastností.
Oči sklopené k zemi objevovaly trsy borůvčí i rudé drahokamy jahod posazených v mechu. Pozdravení od malého hříbku bylo svátečním požehnáním, když chmury nechtěly odejít, rozplynout se v náruči boží.
Závěrečná poznámka:
Pokračování zde.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
A mně se to zdá poetické
A mně se to zdá poetické docela dost. A líbí.
Tak to je fajn. Díky.:-)
Tak to je fajn. Díky.:-)
Krásně poetické,
přitom téma dost chmurné. Líbí, motiv hříbku je výborný! Chmury pryč! Vlastně velmi nadějné drabble...
Nadějné? To by mne nenapadlo,
Nadějné? To by mne nenapadlo, dík.
Tak tohle je krásně hluboké a
Tak tohle je krásně hluboké a procítěné. Moc se mi to líbí :)
Děkuji.:-)
Děkuji.:-)
No ale drabble je pekné a ten
No ale drabble je pekné a ten hríbik náladu zachránil!
Díky.
Díky.
Kačenka!
Takové emotivní. A moc hezké :-)
Děkuji.:-)
Děkuji.:-)
Zaujal mne hned název a pak
Zaujal mne hned název a pak poeticky vyjádřený podtext. Krásně napsané.
Díky.
Díky.
Poetické, krasosmutné
Poetické, krasosmutné
Děkuji.
Děkuji.
Opět nádherné a ten konec mě
Opět nádherné a ten konec mě dojal.
Díky.:-)
Díky.:-)
Jé... lesní jahody...
Jé... lesní jahody...
Díky.
Díky.
Já musím říct, že mě to nějak
Já musím říct, že mě to nějak zasáhlo. <3
Děkuji.
Děkuji.