Memento mori
Námět ke mně přišel včera, téma se neuvěřitelně hodí.
Denně to slovo opakuji více než padesátkrát. Když vstávám, děkuji Bohu, že jsem přežil noc. Když usínám, prosím jej, aby mě, zemřu-li, přijal do svého království. Dříve jsem se cítil nesvůj, když jsem se večer ukládal do rakve, ale dnes pro mě nemůže být přirozenějšího lůžka. My smrtelníci musíme pamatovat na smrt, jen ve smrti na ni paradoxně můžeme zapomenout. To si stále opakuji.
A přece se mi vždy, když vynášíme v rakvi tělo spolubratra, sevře hrdlo a to slovo, tolikrát mechanicky opakované, zazní náhle pronikavě jako hrana.
My smrtelníci musíme pamatovat na smrt. A přesto na ni neustále zapomínáme.
Teď teprve mi došlo, jak morbidně vypadá název v kombinaci s avatarem.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Aha,
klíčem je to "spolubratra". To si opravdu nějací řeholníci lehají do rakve? Líbí se mi to, ale v dnešní "duchařské" atmosféře jsem neustále myslel na "zombieho".
Vidíš, to mě nenapadlo, že to
Vidíš, to mě nenapadlo, že to bude tak nejasné. (I když je pravda, že věta "když jsem se večer ukládal do rakve" mě měla varovat.)
Dnes už ne (proto také fandom historie), myslím, že tu praxi papež zrušil někdy v 60. letech, ale je toho podle mě škoda. (Být pohřben v posteli je super věc. :D)
Nechtěla bych žít stále jen s
Nechtěla bych žít stále jen s myšlenkami na smrt. To bych asi dlouho nevydržela.
Napadlo mě, že to tak možná
Napadlo mě, že to tak možná vyzní. Tak on právě připouští, že ve skutečnosti na ni skoro nemyslí, ono to dost možná ani nejde. A v první řadě samozřejmě myslí na Boha. Ale uznávám, že drabblátko snad vyznívá v tomhle směru trochu temně, za což se omlouvám, to nebylo v plánu.
Wow.
Děkuji mnohokráte za krásný
Děkuji mnohokráte za krásný komentář.
Jaj, spolubratrovi navzdory
Jaj, spolubratrovi navzdory napověděl až Faobův komentář. Ale aspoň to slovo mi snad došlo.
Zvláštní myšlenka, lehat si do rakve. Ale člověk by tu připomínku měl.
Rozhodně velmi působivé drabble.
Mrzí mě, že je to tak nejasné
Mrzí mě, že je to tak nejasné, alespoň, že komentář pomohl.
Já právě myslím, že nejdřív by tě to každý večer trklo a pak už by to zvyk obrousil tak jako všechno.
Každopádně děkuji moc.
Zajímavé.
Zajímavé.
:) To mě těší.
:) To mě těší.
Skvělé, ale temné...
Skvělé, ale temné...
Nemám ráda rakve. Jako malá jsem viděla Čarodějova učně (toho animovaného) - skvělý film,ale z té scény, kde on vidí tu spoustu rakví, jsem pak měla noční můry.
Jestli mě dcera jednou strčí do takový tý typický černý rakve, asi mě trefí šlak.
Mea culpa
Mea culpa, vážně to nemělo být temné, spíš takové zamyšlení... Ten mnich jsem do značné míry já.
A ten film znám, taky mě kdysivá děsil, je to dost horor. (A navíc animák, takže děsně klame tělem.)
Mně rakve vlastně nijak zvlášť nevadí - přijdou mi vznešené a důstojné - ale chápu, že v tom se možná s většinou lidí neshodnu. Já zase opravdu nechci pohřeb žehem.