Sesterská láska
Úvodní poznámka:
Nahrazení tématu Zlé dvojče....
Fandom:
Drabble:
"Nech mě!"
"Dej mi to! Je moje!"
"Není! To je moje panenka!"
"Dej ji sem!"
"Nedám! Mamíí!"
"Holky! Dost! Jste sestřičky, tak se furt nervěte! Janičko, proč Natálce všechno bereš?!" zasáhla jsem.
"Vždyť je to každý den tohle! Jano! Nech jí to!" křičela jsem už napůl rezignovaně.
Každodenní scénář, unavená vysvětlováním, řevem, vším.
"Jano, jsi zlá! Nemám tě ráda!" křičela Natálka, Janička odhodila předmět sporu vzteky na zem.
"To neříkej o své sestřičce. Panenka není důvod k tomu, abys ji neměla ráda." okřikla jsem Natálku.
Plakaly obě.
"Ach jo, kdy ta vaše rivalita a rvaní skončí...
Šla jsem domýt nádobí.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Ta únava z toho přímo teče...:-D
U nás doma do toho ještě začnu řvát já:-) Rodiče dvojčat jsem vždycky obdivovala. A ony se budou mít jednou velmi rády
No já právě taky. Řvu, ať
No já právě taky. Řvu, ať neřvou :-) :-) Takové psycho trochu. Ty moje jsou skoro dvojčata. Jsou od sebe 13 měsíců, což je fakt těsný rozdíl a hlavně jsou si i docela podobné a od malička mi pořád lidi říkají, že jsou to dvojčata, občas se i stejně oblíknou a učešou a fakt tak vypadají :-) i včera u zápisu do ZŠ si to mysleli :-)