Uzlíček nervů
"Pane bože, do čeho jsem se to uvrtala." myšlenka letí hlavou, když spolu s dalšími adepty hledíme na kníratého chlápka, co nám přednáší, co vše se musíme ´zmáknout´.
"Předpisy a značky jsou základ. Bez toho vás ven nepustím." Chlápek povídá a povídá. Motor, spojka, kvedlačka, olej, filtry, kontrolky...
Šílený rej víří mou hlavou.
"Já snad požádám o vrácení peněz" už se hroutím na židličce. Kolena mi vibrují, nervózně se rozhlížím kolem, jestli to tak mám sama nebo je nás víc.
... po čase...
"Klíčky od auta?" otáčí se můj muž v předsíni směrem k háčku.
"Nene, řídím já. Byla jsem rychlejší."
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
To je dobré!
To je dobré!
Děkuji :)
Děkuji :)
Další řidičák!
Další řidičák!
:-)))))))))))))) Milé!!!
:-))))))))))))))
Milé!!!
Děkuji :)
Děkuji :)
Máme hodně podobné zkušenosti
Máme hodně podobné zkušenosti :-)
Když ono je to nakonec to
Když ono je to nakonec to nejhezčí z celé cesty. Frčet po dálnici a nekoukat kolem není pro mne :)
I když dnes se tam člověk spíš zlobí a jen pojíždí.