Rozcestí osudu
nebijte mě
Už jsem ztrácel naději, když mě z nicoty vytáhla ruka s diamantovým prstenem. Královna. „Běž!“ zvolala a prchla. Já hned za ní.
Pádil jsem jak o závod, ale druhá hádanka mě neustále trápila. Co to je *radost már*? Mám naplnit máry Šimatinou mrtvolou? I poté, co se pro lid obětovala?
Z přemítání mě vytrhlo drásavé hýkání. Ohlédl jsem se. Přízrak nám byl v patách. Čeho se dotkl, to pozřel. Včetně zaběhlé antilopy. „Proboha,“ vyděsil jsem se, „tohle se děje i doma.“ I tam jsou lidé pohlcováni krvavým zjevením.
Přede mnou běžela královna. Opravdu ji musím zabít, abych zachránil své blízké?
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Líbí.
Dostalas tam zajímavé dilema. Posílám kachnu.
díky
díky za pochvalu
Chudák antilopa.
Chudák antilopa.
...
já vím,
Mne sa to páči, je to
Mne sa to páči, je to zaujímavý vývoj.
to
...jsem ráda, trochu jsem se obávala. Přece jen jsi napsal perfektní druhou kletbu, abys nebyl zklamaný, kam jsem to zavedla.
Snad ne... snad je řešení
Snad ne... snad je řešení někde jinde...
taky
...taky doufám, že nástupci najdou jiné řešení, přece jen je třeba třetí kletby.