Zakladatel rodu

Žil byl kdysi mládenec. Nebyl bohatý ani krásný, ale měl dobré srdce i mozek. Vyučil se krejčovině, řezničině, a nakonec vystudoval i medicínu. Vládl tehdy krutý král. Náš mládenec musel narukovat a v jedné strašlivé bitvě přišel o oko. Našel mrtvolu mladého seržanta, pohlédl mu do modrého oka a usoudil, že už je nepotřebuje; oko tedy vyloupl a přišil. Obešel bojiště a postupně získal neodstávající uši, aristokratický nos, zlaté vlasy a bicepsy. Už nebyl ošklivý - naopak. Když jej spatřila princezna, nechtěla za muže nikoho jiného. Jejímu otci králi pak vyměnil zlé srdce za laskavější, a pokud se nerozpadli, žijí dodnes.