Nikdy není pozdě
Věnováno krásnému bělovlasému gentlemanovi, co mne v Zámecké zahradě v Teplicích jednou elegantně předjel na inlajnech.<3
Nahrazuji Téma 22 - Co jsi v mládí nestihl, ve stáří musíš dohnat.
Dlouho váhal, zvažoval všechna pro a proti. Obcházel kolem obchodu sem a tam a občas se usadil na protější lavičce, aby měl na dveře a na výklad dobrý výhled. Otevřel pak termosku s kafem, vybalil z alobalu chleba s paštikou od Marie. Zvažoval svoje šance. Pozoroval mladíky vycházející zevnitř. Nakonec si řekl: proč hýmlhergot ne?
Když za sebou - o dva tisíce lehčí - zavřel dveře, ještě se ohlédl. Nenápadně popatřil na odraz své postavy ve výloze. Rozhodně budil respekt!
Pestrobarevné tričko. Pumpky. Kárované podkolenky, zakrývající žilnatá lýtka. Odhodlání!
Osmdesátiletý Pepa K. opatrně vybalancoval longboard a s radostným vžuííí se konečně rozjel.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
paráda, závidím ten elán,
paráda, závidím ten elán,
Tohle je hodně nadějné... :-)
Tohle je hodně nadějné... :-)
to je něco
to je něco
Hihi, to je krásné!
Hihi, to je krásné!
jo! to je super! to mu přeju.
jo! to je super! to mu přeju.
Správný děda!
Ale upřímně chápu Tvůj úžas, když někdo takový předjede!
skvíííí! To je skvělé!
skvíííí! To je skvělé! Takovej krásnej optimismus, radost a energie :)