Pod stropem
Je jich všude tolik. Rozlehlé tak, že člověk z jednoho konce na druhý sotva dohlédne, útulné jako pelíšek vystlaný úsměvy, mrazivé i upoceně zadýchané. Ať už rohatě hranaté či zaoblené, jsou místnosti všech druhů a barev den za dnem svědky mnohého. Tolik životů, rozhodnutí, setkání a rozloučení projde jejich náručí. Leckdy jsou, ač bez boltců, jedinýma ušima, ke kterým dolehne něčí osamělá samomluva. Všechen smutek i radost se nasákne do stěn jako inkoust do pijáku a emoce dýchnou na každého dalšího, kdo proklouzne rámem dveří. Někdy mlčí víc živí svědci než tato němá tvář místa, která nedokáže lhát ani zapomenout.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Tak tak
Tak tak
Líbí se mi pohled na ty němé
Líbí se mi pohled na ty němé svědky, které každý máme okolo sebe.
Moc hezké drabble.:-)
Moc hezké drabble.:-)
Krásně napsané.
Krásně napsané.
Působivé.
Působivé.