Mary Fields
Kočár kodrcal po prašné cestě. Ona držela v sedmdesáti letech opratě šesti koní, a protože tuhle cestu znala i poslepu, mohla si dovolit vzpomínat.
Indiáni jí říkali Bílá vrána. Byla totiž černá jako vrána, ale chovala se jako bílá. Podle indiánů.
Narodila se jako otrokyně, propuštěna byla v pětašedesátém. Pracovala na poli, starala se o cizí děti a dělala, co bylo potřeba. Její hostinec zkrachoval, protože dávala jídlo zadarmo. A zlomila nejvíc nosů v celém městě.
S takovým přístupem nevydržela nikde dlouho. Ale poštovní vozy? S těmi si rozuměla. Deset let, každý den, byl její náklad tam, kde měl být.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Sympatická osoba.
Sympatická osoba.
A tohle je právě to, co na
A tohle je právě to, co na celém DMD miluji snad nejvíc - tolik zajímavých příběhů lidí, které bych jinak nikde neslyšela!
Já taky ne:D musil jsem si
Já taky ne:D musil jsem si googlovat nějakou podobnou postavu, ale rád jsem se poučil:)
Teda, to byla správná baba.
Teda, to byla správná baba. Moc dobré.
Úžasné, kolik se toho člověk
Úžasné, kolik se toho člověk dozví na ploše tak malé jako je sto slov. A vejde se do nich celý život.
Úžasné vyprávění.
Úžasné vyprávění.
Díky za zajímavý příběh po
Díky za zajímavý příběh po ránu! :)
To je opravdová královna cest
To je opravdová královna cest a krásné zpracování tématu :)
našla díky výběru, to je
našla díky výběru, to je výborné
Jak to, že mi tohle uteklo?
Jak to, že mi tohle uteklo? Super!
...
deset nej mi připomíná výlov, člověk nikdy neví, na jakou perlu narazí.