Královna ulice

Říkali jí Královna. Byla nejkrásnější, útlého pasu a vybraných móresů. Oblékala se do krajek a hedvábí. Rty měla vždy přetřené rtěnkou. Nakadeřené vlasy jí v lesklých prstýncích jemně rámovaly napudrovaná líčka. Když se koketně smála, znělo to jako tisíc zvonků.

Na schůzku s Královnou se připravoval měsíce. Spořil, protože každé setkání s opravdovou krásou něco stojí. Nedočkavě se chvěl, když při stmívání kráčel k místu, kde panovala Královna.

*

Když bylo po všem, jeho vysněná hodina za ním, sešel se s kamarádem v nedalelém lokálu.

"Prostě štětka," odpověděl na otázku, jaká tedy byla. "Královna ulice." Ušklíbl se a lokl si piva.