Poslední zhasíná

Byl unavený. Neskutečně unavený. Cítil se pod psa a vyhlídky na budoucnost nebyly nikterak zářné. Nevěděl, jestli za to mohlo globální oteplování, jaderné zbrojení, příliš cukru v mléčných produktech či Trampův příčesek. Asi od všeho trochu.
Jeho existence najednou postrádala smysl.
Několikadenní šílená pracovní šňůra si vybrala svou daň… A teď nebylo do čeho píchnout. Kolegy pro nedostatek vytížení převeleli jinam a on tu zbyl sám. Tady mu pšenka nepokvete… Jemu ani nikomu jinému.
Asi už by měl taky jít. Smrť si povzdechl, cvakl vypínačem a zhasl Slunce. Svět, nebo alespoň to, co z něj zbylo, se ponořil do tmy.