Ráno
Jenom lehká bjbózní momentka; naštěstí většinou až tak brzo nevstávám
Půl páté ráno; nejhorší je vůbec se probudit a vstát. Zatímco budík svědomitě koná svoji práci, hlava se po nemnoha hodinách spánku ještě vzpírá. Vyvleču se z postele, mžourajíc jak sůva hledám brýle, koupelnu a čisté prádlo, horká voda rozproudí rozespalou krev a pomůže se probrat. V kuchyni svítí jen lampička nad digestoří, upíjím horké kafe, poslouchám jemné oddechování zbytku rodiny.
Venku černočerná tma, chvíli před úsvitem prý bývá nejhlubší. Ulice liduprázdná, obejdu hřbitov, kráčím k zastávce. Do autobusu nastupuji většinou sama, ale metro nebývá nikdy prázdné. Zavírám oči, abych urvala poslední chvíle spánku. Pak šedivou ulicí do práce. Svítá.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
jemné oddychování... díky :-)
jemné oddychování... díky :-)
To zní tak decentně, že jo?
To zní tak decentně, že jo? :D
právě :)
právě :)
Som do toho chcela dať trochu
Som do toho chcela dať trochu nehy, no :D
Jako bych se viděla.
Jako bych se viděla. Utemovaná v depresi a studiovejch sluchátkách plazím se na zástup na Transplantační jednotku... Uff.
O půl páté bych spíš umřela,
O půl páté bych spíš umřela, než vstala :) to mě naštěstí nikdy nepotkalo. Mně stačí budík v šest, abych byla nešťastná
Uá. Busem nejezdím, ale metro
Uá. Busem nejezdím, ale metro nikdy prázdné není, pravda.
Nikoli bjbózní,
ale potřebná! Přes všechny ty pointy, příběhy, akce, fandomy jako bychom ztratili schopnost do slov vetkat prostou zkušenost, která pak tímto vetkáním najednou zvýrazněna, zuniverzálněna...! Líbí, ta ranní osamělost zachycena velmi umně.
Na to, že je to půl páté ráno
Na to, že je to půl páté ráno, je to až moc milé a pozitivní, divné. :)
Krásné! Já to jednou zažila z
Krásné! Já to jednou zažila z té druhé strany - po šílené noční hře na táboře jsme šli v půl páté spát. Ale taky je to hezké, jak člověk běhá celou noc potmě a pak najednou začne svítat. Každopádně drabble se mi moc líbí :)