Mapa života
Kolena. Památka na dětství, bezdůvodný smích a bezedné touhy, nic není nemožné a život skýtá tolik možností, co asi přinese?
Ruce. Ty dobré ruce, upracované ruce, kolik už toho udělaly, kolikrát praly, stlaly, pekly chleba, kolikrát hladily muže, kterému je dala.
Oči. Letokruhy štěstí i strachu o bytí, slzy smíchu i slzy bolesti, viděly už mnohé a zavírat se nechtěly ani před tím, co by jiná vidět nechtěla.
Vlasy. Postříbřené lety, znamení stáří.
Břicho. Poslední místo na mapě, které zůstává nepoznamenané, celá léta bolestné připomínky nicoty, léta tužeb, léta proseb. Sára si břicho pohladí, něco se pohne. Bůh je dobrý.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Člověk si někdy neuvědomí,
Člověk si někdy neuvědomí, kolik toho jeho tělo prožilo. Moc pěkné drabble :-).
Díky, je pravda, že si člověk
Díky, je pravda, že si člověk často tělo neuvědomuje, dokud nepřijde nějaký problém...
Hezké. Něžné.
Hezké. Něžné.
díky
díky
Vážně dojemné.
Vážně dojemné.
děkuji :)
děkuji :)
Moc hezky napsané, dojemné.
Moc hezky napsané, dojemné.
díky, potřebovala jsem si
díky, potřebovala jsem si odskočit od úsměvněho :)
..
Tak to je krásné :)
díky!
díky!
Budu plakat! (krásný!)
Budu plakat!
(krásný!)
Ale ne, neblázni, radši se
Ale ne, neblázni, radši se směj :)!
Ten konec je nádherný. A
Ten konec je nádherný. A hrozně se mi líbí slovní obraty, které používáš.
Díky, ráda si odskočím od
Díky, ráda si odskočím od lehkovážné noty k něčemu důstojnějšímu
Velmi silné,
působivé, nalezeno díky Výběru Lee... A jsem rád, že neuniklo. Téma vpleteno parádně.