Mít po ptákách
„Je vůbec ještě nějaký místo, kde jsme nehledali?“ zeptal se Potter, ruce vražené do kapes džínsů, v obličeji výraz typický pro někoho, kdo strávil několik předchozích hodin marným hledáním člověka, který je mu vlastně naprosto ukradený a kterého musí najít, protože to dostal rozkazem.
„Určitě jsme něco vynechali,“ pátral v paměti Black, ruce v kožené bundě založené na hrudi, ve tváři zamračené soustředění. „Co ten kutloch ve Whitechapelu?“
Přemístili se přímo před vchodové dveře.
Ani jeden se neobtěžoval klepáním.
Prostě je vyrazili.
V předsíni stály dvě postavy.
Snape s boky omotanými prostěradlem a Lily... bez prostěradla.
„Můžu to vysvětlit,“ špitla.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
aneb nejzbytečnější věta na
aneb nejzbytečnější věta na světě ;)
mně asi utekl nějaký dílek. Budu muset zpátky, naposledy tam byl Brumbál (bez prostěradla)
taky mám pocit, že mi něco
taky mám pocit, že mi něco uniklo, ale zdá se, že ne
No ty vole na kole! (odpusťte
No ty vole na kole! (odpusťte mi mou klačtinu) *je odvařená*
Pobavilo,
škoda, že tentokrát nejsem s nimi... Jo, jo, když se neklepá, takhle to dopadá. Vyjádření přesná, scéna velmi plastická (popis Lily mohl snad jedině být trochu podrobnější, nu což).
No nazdar!
No nazdar!
Tak na tenhle pohled jen tak
Tak na tenhle pohled jen tak nezapomenou. ;)
Oujé!
Oujé!
Tak to je teda překvapení (a
Tak to je teda překvapení (a vysvětluje se blbě!)
oh shit
oh shit