Můj dar, mé prokletí
K sedmým narozeninám chtěl Mael Tongaki od mámy bubínek.
Celé dva měsíce o tom mluvil.
Teď vstoupili do obchodu s hudebninami.
Těšil se.
Pak ON prohlásil: "Tohle musíš mít!"
Zaprosil: "Ale já bych rád bubínek..."
"NE! Žádnej pitomej buben - TOHLE. Za každou cenu!"
"Maminko? Já bych chtěl radši tamtu kytaru."
"To si ze mě děláš srandu, celou dobu meleš o bubnu a teď bys rád kytaru? Navíc je na tebe velká."
"Nešlo by přecijen..."
"NE! Za každou cenu!"
Chlapeček prosil, sliboval, žadonil, brečel.
"No co mám s tebou dělat, hlavně už mlč!"
Odcházel z obchodu s úsměvem. Brečel jenom uvnitř.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Mně je z toho taky do breku,
Mně je z toho taky do breku, a to to vlastně nechápu. Kdo je ten ON uvnitř?
- k tomu se třeba dostanu v
- k tomu se třeba dostanu v dalších tématech ...
Brr, to je děsivý. Kdo je ON?
Brr, to je děsivý. Kdo je ON?
možná bude řečeno více v
možná bude řečeno více v dalších dílech s touto postavou...
....
Kdo to je děsivej ON!!!!
Jak jsem psal výše - zatím
Jak jsem psal výše - zatím nechávám prostor dohadům.