Zapomětlivost
Mladá žena sedí v potemnělé místnosti. Tvář obrácenou k oknu, usmívá se.
Ona (nedočkavě): „Brzy přijde. Půjdu mu naproti.“
Zvuk šoupavých pomalých kroků.
Ona (zmateně): „Nic nevidím. Nic nevidím! Jak to že nic nevidím?“
Skřípání otvírajících se dveří.
Ona (hlasem podbarveným stoupající panikou): „Všude je tma. Co budu dělat? Kde to jsem?“
Tichá hudba a kapání vody.
Ona (s úlevou): „Kuchyně. Tady počkám na svého milého. Jsem v bezpečí.“
Hlasitá rána, bolestivý výkřik.
Ona (potlačujíc pláč): „Kde se tu vzala stěna?“
Do místnosti vstupuje vysoký a velice krásný muž.
On (chlácholivě, ale přesto pobaveně): „Zase jsi zapomněla, že jsi slepá?“
AN: Bylo to silnější než já… Slavnostně přísahám, že jsem neviděla ani jeden díl té telenovely. Nicméně asi před rokem jsme hráli hru na hádání postav a mezi nimi byla i ta popisovaná heslem „je to zelené a naráží to do stěny“. A já si na to dnes při přemýšlení o tom, co budu psát, vzpomněla a už jsem tu myšlenku nedokázala z hlavy vypudit :-)
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
:D :D :D
:D :D :D
Ale fakt jsem až do konce nechápala o co jde. :D
To jsem ráda - když už jsem
To jsem ráda - když už jsem vyzkoumala, jak se vkládá ten neviditelný fandom :-)
Cheche, krutý. Ještě k tomu
Cheche, krutý. Ještě k tomu je to zelené mimo realitu...
Tak to nedokážu posoudit,
Tak to nedokážu posoudit, fakt to vůbec neznám... ale mám matné povědomí o některých telenovelách a asi to je všude stejný :-)
Nebodík
Angie77, po dlouhých debatách jsme se rozhodly ti drabble neuznat, protože nesplňuje zadání. Část popisných vět nedává v rozhlasové hře smysl. Jak se - jako posluchač - dozvím, že mladá žena je v potemnělé místnosti a že kouká z okna a že muž je krásný a že vejde do místnosti? Toto jsou věty, které tam nepatří, případně je měl říkat vypravěč nebo měly být vyjádřeny jinak.
Díky za pochopení.
N+K
V pohodě, nevadí :-)
V pohodě, nevadí :-)