Noční rozhovor
bez bodu
Odehrává se během návštěvy u babičky Treschlové, kde Cosette s Leopoldinou přespí s v hostinském pokoji. Doma sdílí Poldýna jednu ložnici s nejmladší Hanou, Cosette s Doramo a Antonií Louisou.
Praha, prosinec 1920
Cosette: Poldýno, spíš?
(zašustění peřin)
Leopoldina: Ne.
Cosette: Už jsi mu to řekla?
Leopoldina: Tadeášovi?
Cosette: Tadeášovi. Mluvila jsem o něm s tatínkem.
Leopoldina: A jeje!
Cosette (tiše se zasměje) : Zamlouvá se mu, neboj. Prý vypadá jako solidní a čestný člověk.
Leopoldina: To se mi ulevilo, se mnou o něm moc nemluvil. Jen mamička.
Cosette: Co ti pověděla?
Leopoldina: Že už je to vážná známost a měla bych mu všechno říct.
Cosette: Řeklas?
Leopoldina: Neřekla. A neřeknu.
Cosette (váhavě) : Je rozumné nechat ho v temnotě nevědomosti?
Leopoldina (odsekne) : Nechci, aby věděl, že umím nahlížet lidem do hlavy. Nemusí to vědět!
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Aj, To jsou starosti. To
Aj, To jsou starosti. To Tadeáš asi fakt nepotřebuje vědět.
Starosti určitě. Jestli to
Starosti určitě. Jestli to nepotřebuje vědět... to je otázka ;-)
A možná dobře dělá.
A možná dobře dělá.
Možná ano, možná ne ;-)
Možná ano, možná ne ;-)
správně
spiklenecké šuškání pod peřinou se mi moc líbí
děkuji, to jsem ráda
děkuji, to jsem ráda
Já teda nevím... Aby pak
Já teda nevím... Aby pak nebyl hodně, hodně nepříjemně překvapený. Maminka má vždycky pravdu.
Maminka má hlavně taky
Maminka má hlavně taky spoustu zkušeností, že jo :-) Ví, co svým dcerám radí.
To určitě. Určitě to má s
To určitě. Určitě to má s tatínkem zdárně za sebou, že jo?
Samozřejmě :-)
Samozřejmě :-)
Krásný ségrovský řeči :)
Krásný ségrovský řeči :)
děkuju
děkuju