Kostlivec
„To bylo terno,“ chlubil se v hospodě U Páva Mikuláš, takto sluha v Karolinu. „Ten starý blázen, profesor Jeroným, koupil moji kostru. Za spoustu peněz. Mám na to smlouvu,“ vytáhl z kapsy papír.
„Ukaž,“ ozval se Janek, jiný univerzitní sluha a začal číst. „Já, Mikuláš, vysokoškolský sluha, prodávám svoji kostru profesoru Jeronýmovi za dvě kopy zlaťáků. Ta bude patřit kupujícímu po smrti prodávajícího.“
„Já umřu později než ten anatomický cvok,“ zavýskl Mikuláš. „Ty prachy si užiju, začnu hned. Krčmáři, všem pivo, já to platím.“
Terno to nebylo. Při cestě domů Mikuláše ranila mrtvice. Příštího dne střežila jeho kostra profesorovu pracovnu.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
A ještě pořád si ji
A ještě pořád si ji nevykoupil zpátky
Nechval dne před večeří,
Nechval dne před večeří, kostra tvá teď dveře střeží :)
Ten dopadl ;)
to šlo rychle :)
to šlo rychle :)
To znám! A ten sluha prý
To znám! A ten sluha prý dodnes straší, žebrá od kolemjdoucích peníze na to, aby mohl tu kostru vykoupit zpátky.
Fí, to je strašidelné! Tuším
Fí, to je strašidelné! Tuším by som mu na také niečo aj prispela.
Moc pěkné podání legendy.
Moc pěkné podání legendy. Nějak to nedomyslel.