Jablko nepadá daleko od stromu
V knihách se ukázalo, že Pán veškerého zla umí být občas docela vášnivý a s emocemi má krapet problém. A taky je to muž, tak proč by alespoň jednou nemohl trochu „ulítnout“.
Opájel se mocí. Chtěl oslavovat. Ukázal prstem a ona šla. Bylo to rychlé, divoké, zahalené tajemstvím.
Nikdo neměl vědět, že ze spojení pána a věrné služebnice něco vzniklo. Když přinesl holčičku do úkrytu, měl s ní jiné plány, chtěl ji dát do sirotčince. Jenže bylo tolik práce. Takže děvčátko v sídle zůstalo.
Smrtijedi měli přísný zákaz se k děvčátku přibližovat, ovšem dívence s Voldemortovými kukadly se těžko odolávalo. Navíc… Červíček byl mizerná chůva.
Jednou otevřel černokněžník dveře „dětského“ pokoje. Snape stál nad postýlkou. Ručička se dotýkala jeho „tetování“. Holčička se usmála na příchozího. „Tata!“
Tehdy se lord Voldemort poprvé dojal.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
...
roztomilé, osmičku neznám, ale tohle ...
Tohle v kánonu není :-D Je to
Tohle v kánonu není :-D Je to fikce ;-)