Jinou cestou
Minulou neděli navečer opustila nás zdáli ctěná a mnohými milovaná švagrová, teta, prateta a praprateta, vzor píle a cílevědomosti, vždy k radě ochotná Mary.
Veliký smutek se rozlil mnoha kraji, kde byla v přízni. Kdo kdy pochyboval o její ceně, poučil se, že snaha přináší své plody, když ji pro precizní hudební přednes bez přebytečného výrazu doživotně zaměstnal Ústav věd akustických. Její sestry se vdávaly, plodily potomstvo, hlídaly a vzdělávaly vnoučata. Když se Mary ptali po rodině, přisedla si jen blíže ke klaviatuře a pravila, že to není nic pro ni.
Slávu a pokoj její duši, vzpomeňte ji v modlitbách.
nějak se ta myšlenka usadila... a už neodešla.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
To je krásné a takové něžné.
To je krásné a takové něžné. Přesně tohle si zaslouží.
Hezky popsáno a opět hezky
Hezky popsáno a opět hezky doslovně využito téma. :)
Pěkné, moc pěkné
Pěkné, moc pěkné
To je pěkné.
To je pěkné.
Jako bych ji viděla. A ten
Jako bych ji viděla. A ten tón toho nekrologu k ní taky přesně sedí, skoro jako by si jo psala sama :-)
I když v první chvíli jsem tě podezírala, žes odpravila Lady Catherine...
Chudák Mary, kde se jen ty
Chudák Mary, kde se jen ty její geny v téhle rodině vzaly... Jo on byl vlastně pan Collins taky z přízně, tak to už je mi to jasnější :))))
A jinou cestou
ses vydala i Ty a napsalas faktický pohřební projev, žádné pohřbívání oblíbené bačkory. Ano, ve světě minulém je žena neřeholnice bez dětí tak trochu nepochopitelná, ničím, stará panna, na umění hleděno skrz prsty; kyvadlo se ale vykývlo zase moc na druhou stranu.
Umění si žádá oběti, ještě že
Umění si žádá oběti, ještě že DMD je vcelku milosrdné