Rozhřešení

Kruté. V její situaci pochopitelné, ale kruté. A jako vždy výborně napsané.

Napsala jsi krásný příběh, Bilkis. A jestli se nemýlím, tak jsi ani jedno téma nevynechala, což je pro mě naprosto obdivuhodný výkon - napsat vše, vždy dodržet téma a ještě neporušit sérii. Ostatně právě tvoje Křivdy mi byly inspirací pustit se letos také do série, i když v žádném případě tak košaté a lyrické, jako je ta tvoje. Omlouvám se, že jsem nekomentoval vše, ale ještě letos jsem dočítal Křivdu z loňského roku, protože jsem tu loni nezůstal až do konce... no a dále prostě darmo mluvit, flákal jsem komentování.

Těším se, s čím přijdeš v dalším ročníku.

Já jsem ráda. Otázka je, jak to teď bude s Veronikou, když neodpustila, ale chápu ji a jsem ráda, že nevyměkla. Tím by vlastně celý ten příběh popřela.
Podívám se, jestli jsem náhodou nevynechala nějaký dílek, ale myslím, že většinu jsem přečetla a moc se mi to líbilo. Strašně se mi líbí osobitá drsná poetika tvého psaní.

To je docela dechberoucí závěr, Karla poslechla, ale tělo vyžádala, čtyři těla a tři duše, hm, hm, hm, žádné "a žili šťastně až do smrti" nebo "tak se měj a příště zas" parťáků, ale obraz znepokojující. (Tuším, že jsem úplně mimo, ale to tak nějak k drabblátkům ze sérií patří, že jeden komentuje, aniž zná celý příběh :-)))

Komentovat jsem příliš nestíhala, ale četla den po dni zcela pravidelně. Díky za všechny drabblíky. :)

Ah, já to asi špatně pochopila - myslela jsem, že zatratí svoji duši, pokud ho nechá démonovi. Z vnějšího pohledu možná kruté, jenže ono se lehce káže o odpuštění, když člověk nezná její situaci. Doufám, že se dá v budoucnu dohromady a bude moct žít normální život.