Můj dar, mé prokletí
K sedmým narozeninám chtěl Mael Tongaki od mámy bubínek.
Celé dva měsíce o tom mluvil.
Teď vstoupili do obchodu s hudebninami.
Těšil se.
Pak ON prohlásil: "Tohle musíš mít!"
Zaprosil: "Ale já bych rád bubínek..."
"NE! Žádnej pitomej buben - TOHLE. Za každou cenu!"
"Maminko? Já bych chtěl radši tamtu kytaru."
"To si ze mě děláš srandu, celou dobu meleš o bubnu a teď bys rád kytaru? Navíc je na tebe velká."
"Nešlo by přecijen..."
"NE! Za každou cenu!"
Chlapeček prosil, sliboval, žadonil, brečel.
"No co mám s tebou dělat, hlavně už mlč!"
Odcházel z obchodu s úsměvem. Brečel jenom uvnitř.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Tohle byl obzvlášť zajímavý
Tohle byl obzvlášť zajímavý příběh. Snad se dočkáme i rozuzlení
Určitě budu psát o Maelovi
Určitě budu psát o Maelovi dál, je tam toho hodně co odvyprávět.
jo, to se mi taky líbilo.
jo, to se mi taky líbilo. Bylo mi ho líto, kluka.
nakonec jsem toho nenapsal
nakonec jsem toho nenapsal více, témata přála spíše jiným příběhům a pak jsem nechtěl nechat některé příběhy uprostřed akce.
Chudák chlapček... Malo to
Chudák chlapček... Malo to nejaký skrytý zmysel, alebo ho ON chcel len potrápiť?
Má to smysl - v dalších
Má to smysl - v dalších drabblech s Maelem jsem se snažil téma rozvíjet, ale žel nebyla vhodná témata a tak nebylo odhaleno zdaleka vše podstatné.
Aha, už tomu začínam rozumieť
Aha, už tomu začínam rozumieť, niekoľko kúskov mi uniklo... Som zvedavá, ako sa to vyvinie...
K Maelovi se určitě vrátím,
K Maelovi se určitě vrátím, je to zas něco jiného než ostatní akčnější příběhy.