2. kapitola - Minutu po setkání
Ve dne si Koba svou minulost nevybavoval. V noci o ní ale snil. Zůstávala po ní pachuť, která ho nutila neustále se omlouvat celému světu.
„Omlouvám se, omlouvám se, chci domů,“ drmolil. „Promiňte, domů. Irina se bojí. Omlouvám se, prosím…“
David Klein se na něj díval bez jediného slova. Jen v koutku oka mu cukal vztek.
„Umlátil jste ho k smrti. A ne jednoho.“
„Omlouvám se.“
Stařec si slintal na bradu. Nohy se mu viditelně třásly.
„Kdybych tě teď zabil, jen bys z toho profitoval,“ řekl Klein a podepřel Kobu.
„Mrzí mě to.“
„To by mělo.“
V tu chvíli otřásl technologickým parkem, kde Centrum sídlilo, výbuch. David Klein i starý Koba zahynuli prakticky okamžitě. Tlaková vlna a kusy železobetonu drtily skořápky lidských těl i křehké sklo, do kterého vědci balili sny. Po úderu přišel oheň a vazká kapalina se v mžiku vypařila. Technologický park zahalila nažloutlá mlha.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
A do háje. Jen co se začnu o
A do háje. Jen co se začnu o postavy zajímat, už je po nich. Krásně dramaticky popsáno.
Děkuju:-)
Děkuju:-)
Všichni jsou mrtví, o kom teď
Všichni jsou mrtví, o kom teď budeš psát?
No, tak takový vývoj jsem
No, tak takový vývoj jsem nečekala. Ale stane se mi líbilo to gesto Davida Kleina, kdy starce podepřel. To byl hodně silný moment. Ten vývoj dál, to je ovšem šok. Jsem zvědavá na pokračování a jaký bude mít tohle všechno smysl, že tam byl ten výbuch.
To jsem zvědavá, jestli se
To jsem zvědavá, jestli se tohle stalo nebo se jim to taky zdálo
Bum a jsou pryč. Nebo ne? to
Bum a jsou pryč. Nebo ne? to je dílo toto :)
Bám bác plesk a je po nich? :
Bám bác plesk a je po nich? :-O
Tak to byl vpravdě radikální
Tak to byl vpravdě radikální řez. Ehm, vlastně výbuch. :D
No já se docela bojím, co jim
No já se docela bojím, co jim vylezlo z těch rozbizejch lahví.
A jéje, a máme po postavách..
A jéje, a máme po postavách... ale o kom bude zbytek povídky? ;)
Parádní otevření. Nebo..
Parádní otevření. Nebo...uzavření?