4: Krok nezbytný k záchraně

Byla to Remusova vrozená opatrnost, anebo štěstí, co zapříčinilo, že v Siriusově staromládeneckém doupěti nakonec přespal a během noci neupadl do nijak hlubokého spánku, takže ho Severusův křik vytáhl na nohy okamžitě.
Jizva na krku se znovu otevřela a začala krvácet. Spolu s krví z ní vytékal zvláštní, inkoustově modrý hnis. Nic pěkného na pohled, ani vábného na přičichnutí. Remus utrhl z přikrývky kus látky, rychlým kouzlem ho očistil a přiložil k ráně.
„Jak moc je to zlé? Stupnice od jedné do deseti. Deset je hodně zlé.“
„Osm,“ zachrčel Severus a otřásl se prudkou křečí.
„Lily?“
„Ano, Lily.“
„Dobře. Podrž si to. Pošlu jí Patrona.“
„To nemusíš. Stačí můj medailon.“
Severus si roztřesenými prsty rozepnul horní knoflíček košile, sáhl pro stříbrný řetízek s runami zdobeným medailonem a stiskl ho v levé dlani položené na srdce. Tvář měl napjatou soustředěním a bolestí zároveň. Remus se v tu chvíli neodvažoval dýchat. Uvolnil se, až když vzduch v místnosti rozvibrovaly jemné záchvěvy magie.
V prostoru se zhmotnila Lily. Soudě dle rozvázaného županu, trepek na nohou a rozcuchaných vlasů zcela reálná, uprostřed noci vykopaná z postele. Neřekla ani půl slova. Hbitě přiskočila k pohovce, zkušenými pohyby uchopila zápěstí, aby změřila puls, pak sáhla na čelo, aby zkontrolovala teplotu, a nakonec sňala z krku prosáklý kus hadru.
„Do prdele,“ vyhrkla. „Kdy se to stalo?“
„Včera ráno.“
„A to mě voláte až teď?! Co jste mysleli, že to je? Škrábnutí? Idioti!“
„Říkal jsem mu -“
„Mlč, prosím tě!“ uťala rázně jeho výmluvy. „Dobře víš, že zrovna na něj slova platí asi jako na Harryho výhružky paní vařečkovou. Měl jsi mě prostě zavolat!“
Vážený profesor Remus Lupin zrudnul jako malý školáček.
„Nestůj tady a běž připravit horkou vodu a studený obklad.“
Mezitímco vařil vodu a namáčel ve sprše prostěradlo, Lily několika kouzly zastavila krvácení a rozbalila na konferenčním stolku sadu nástrojů.
„On... za nic... nemůže.“ Severus ze sebe dostával slova s námahou. „Měl jsem ho... poslechnout. Je to... moje vina.“
„To je,“ řekla Lily tvrdě. „A taky neskutečná zhovadilost.“
Zkroutila mu ruce za záda, zamotala ho do přikrývky, obkročmo se na něj posadila a přimáčkla mu pravou tvář k polštáři.
„Teď drž, ani se nehni. Jestli sebou jenom cukneš, použiju Petrificus Totalus.“
„Řvát můžu?“
Lily se s velkou pinzetou v prstech škodolibě pousmála.
„Nic jiného neočekávám.“
Odchlípla okraje roztržené kůže, polila ránu čirou tekutinou, která při kontaktu s krví začala pěnit, zamumlala nějaké kouzlo. To byla teprve předehra, vcelku snesitelná, pálivá bolest, tenké jehličky, drobné horké vlnky.
Lily sáhla do sady nástrojů a vytáhla z ní malé stříbrné háčky. Potom doširoka otevřela hlubokou rýhu po jedovatém ukazováku strigy bažinné, ostré konce háčků provlékla okraji rány a jejich zaoblené konce přilepila ke zdravé kůži na krku. Orchestr bolesti zvýšil tempo, nastoupily bubny, tepající, pulsující, rezonující svým temným rytmem někde vzadu v týle.
Další lektvar vlitý do rány způsobil, že Severus pronikavě zaječel a následně se zahryzl do rtu, protože takhle ječet rozhodně nehodlal. Takhle ne. Ne jako vykastrovaný krocan.
Lily kouzlila a čím dál víc se mračila. Potom bez jakéhokoli varování vrazila do nateklé, zhnisané tkáně tři prsty.
Koncert bolesti se rozjel naplno.
Severus si prokousl spodní ret, aby už znovu nezaječel.
Lilyiny prsty uvnitř rány se začaly hýbat.
Smyčec prvních houslí přejel přímo po centru bolesti a rozťal ho vedví.
Severus vydal tak vysoký tón, že ho slyšeli nejspíš jen děti a psi.
Lily teď mezi koleny nemilosrdně drtila jeho paže a chodidly se snažila udržet v klidu jeho třesoucí se nohy, zatímco prsty nepřestávala intenzivně prohledávat zranění.
Remus přelil vroucí vodu do mísy a tu postavil na stolek vedle hrozivě vyhlížejících léčitelských propriet. Nebylo to zdaleka poprvé, co sledoval Lily v akci, momentálně však nabýval dojmu, že jde o nejstrašnější zákrok, jaký kdy viděl. Tuto domněnku v něm silně podporoval pocit rozhoupaného žaludku.
„Remusi, zabal mu čelo do studeného. A chyť mu hlavu. Pevně. Za chvíli přijdou křeče.“
Na doplňující dotazy nebyl čas. Remus udělal, co po něm žádala. Ledva přidržel Severusovi hlavu na spáncích, začal sebou nepříčetně zmítat. Lily měla co dělat, aby se na něm udržela a neustala v práci.
Violoncella s nervovými vlákny místo strun zaúpěla. Agonická symfonie dosáhla vrcholu.
Severus vyvrátil oči a omdlel.
Lily konečně stiskla mezi palec a ukazováček to, co tak zoufale hledala, a vytáhla to na světlo lampy.
„Dobrý Bože!“ vydechl Remus napůl zděšen, napůl morbidně fascinován. „To je -?“
„Larva pěnivky potoční,“ potvrdila Lily a volnou rukou ukázala na svou brašnu.
Remus v ní našel prázdnou skleněnou lahvičku, odzátkoval ji a nastavil tak, aby do ní Lily mohla larvu vhodit.
„To je ale -“
„Průser,“ potvrdila opět Lily. „A to takovej, že jestli chceme, aby přežil, musí hned teď do špitálu.“
Remus sledoval, jak vytahuje stříbrné háčky a hází je do speciálního vaku na použité nástroje. Jak namáčí v horké vodě čistý bavlněný čtverec a omývá jím okolí rozryté rány. Jak Severusovi kontroluje tep a reakci zornic. Když se chystal promluvit, zjistil, že má úplně vyschlo v ústech.
„Lily, nedalo by se něco podniknout tady? V domácím prostředí? Všichni víme, že jsi geniální. V léčivých kouzlech naprosto nedostižná.“
„To nejde, Remusi. Nemám tu potřebné vybavení. Tohle chce lektvarologickou laboratoř, spoustu testování a... léčba biologických otrav je víceméně experimentální. Musíme najít kombinaci léčivých složek, které zaberou v tomhle konkrétním případě.“
Lily si sbalila věci a přešla ke krbu, aby se spojila s recepcí u svatého Munga. Remus její ruku s letaxovým práškem zarazil v posledním okamžiku.
„On nemůže do nemocnice.“ Mluvil jako v horečce, podobně se i třásl. „Pokud mu nedokážeš pomoct, pomůže mu Brumbál. Spojíme se s Brumbálem. On si určitě bude vědět rady. Brumbál nám pomůže. Zaskočím za ním a přivedu ho. Bude to nanejvýš půlhodina.“
„Brumbál je čaroděj nadaný nejrůznějšími schopnostmi, ale léčitelství mezi ně nepatří. Jestli nevěříš mému úsudku, možná se potkáme na Severusově pohřbu. Který bude spíš dřív než později.“
„Lily, ty to nechápeš -“
„Ne! Ty to nechápeš! On potřebuje odbornou pomoc, a to co nejrychleji. Na ničem jiném nezáleží.“
„Je mimo zákon, Lily.“ Nasucho polknul a musel se přemáhat, aby neuhnul pohledem. „James a Sirius mu včera odpoledne pomohli utéct z vazební cely Ministerstva, kde měl čekat na projednání případu Starostolcem. Jestli ho vezmeš k Mungovi, do hodiny je tam Umbridgeová a její trhací psi.“
„Jako pacienta si ho Umbridgeová neodvede, na to jsou předpisy,“ sdělila úsečně, oči tvrdé jako dva smaragdy. „Zavřít ho můžou, teprve až ho propustíme.“
„Takže jí ho prostě daruješ na stříbrném podnose.“
„Jo. Radši na stříbrném podnose, než na márách.“