Pět - září 1938
Shrnutí předchozích částí:
Dvanáctiletá Tonka zapadne na blatech do bažiny. Vytáhne ji neznámý mladík. Než se stačí seznámit, ozve se výstřel.
Jsou tři. Ve stínech mezi stromy modrá unifoma. Jeden leží ve vysoké trávě a třetí se schovává za keřem rojovníku. Všichni mají pušky. Namířené. Na ni.
"Neboj se," řekne Zachránce, dneska už podruhé. Jenže Modrák udělá dva kroky vpřed a Tonka mu uvidí do tváře, vidí cigaretu, co se mu nervozně chvěje na rtu a vidí strach v jeho očích. A tak se taky bojí, protože každý ví, že nejnebezpečnější zvíře je vyděšené zvíře.
"Jsme Češi!" křikne Zachránce. "Nemáme zbraň."
Modrák postoupí o další dva kroky.
"Co tu děláte?"
"Jsme místní. Měli jsme tu cestu."
"Můžeš to dokázat?" Dá se vůbec něco takového dokázat?
Konečně modrák skloní pušku, otře čelo do rukávu a vydá se k nim. Holínky začvachtají v blátě.
"Stůj! Už ani krok!" vykřikne Zachránce.
"Je tam bažina," chce dodat Tonka, ale už je pozdě. Modrák se lekl a vystřelil, Tonce se zdá, že slyší kulku prosvištět těsně kolem ucha, ale to není možné, musela letět jinudy, protože Zachránce má najednou rukáv od krve a někdo hrozně křičí, Tonku z toho křiku bolí uši a taky v krku, a pak si uvědomí, že to křičí ona.
Najednou se kolem děje spousta věcí, někdo je povalil na zem a někdo jiný hlásí, že jsou čistí, což je pěkná hloupost, když jsou oba celí od bláta, dokonce i Modrák je celý od bláta, takže už to vlastně ani není žádný Modrák, je tu spousta dalších chlapů v uniformách, nejspíš je přivolala ta střelba, a mezi nima je i strejček Ošatka ve své četnické uniformě, dává jí cvaknout ze své placatky a bručí: "To je nápad, střílet vlastní lidi! Cožpak je mladej Vlček nějakej frajkorpsák?!"
Historická:
Tonka se setkala s tzv. SOSáky, členy Stráže obrany státu, což byly oficiální ozbrojené síly složené z policistů (v modrých uniformách), četníků a členů finanční stráže. SOS byl povolán na hranice v době krize v květnu a pak znovu v září (někde zůstal celou dobu), a jeho úkolem bylo držet hranici, dokud neproběhne mobilizace. V praxi čelili sosáci útokům Sudetoněmeckého Freikorpsu a byli pod obrovským tlakem. (Jsou to tedy "ti dobří", dnešní momentka byla v podstatě nehoda.)
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Tak tu scénu si fakt dovedu
Tak tu scénu si fakt dovedu dobře představit. Strach a zbraně pohromadě dokáží udělat pěknou paseku.
Děkuju.
Děkuju.
Nervozita musela být velká.
Jo, dovedu si představit, jak
Jo, dovedu si představit, jak se taková nehoda stane. A jsem zvědavá na pokračování (jen jsem začala číst po větších úsecích:-))
Díky za zastavení.
Díky za zastavení.
Asi to taky začnu číst po víc částech.
A já jsem si to hned myslela,
A já jsem si to hned myslela, že je to Stráž obrany státu a ne Němci. Jo, ono to bylo pěkné vypjaté na obou stranách a panovala dost značná nejistota. Máš to tam moc pěkně vykreslené, člověk si to opravdu dovede představit, že přesně takové věci a situace se stávaly.
Díky, Arengo za upozornění,
Díky, Arengo za upozornění, teď jsem si toho všimla, že mi ani ten akronym neseděl. Jsem dneska nějaká tumpachová, bojujeme doma s nějakou hnusnou chřipajznou.
Jsem ráda, že ti to sedí, balancuju trochu na hraně a ještě budu.
my jsme vloni editovali jeden
my jsme vloni editovali jeden německý dokument, primární pramen přímo z osmatřicátého, ale z německé strany - jako teda z české strany hranice, ale autor byl Němec - a on právě na SOS strašně nadával, tak jsem si na to hned vzpomněla
držte se, my jsme teď snad už všichni zdraví, ale od Vánoc poprvé, tak doufám, že to vydrží
To mi právě připadá strašně
To mi právě připadá strašně zajímavé, jak moc záleží na úhlu pohledu. Navíc, my se dneska na všechno taky díváme jinou optikou, protože víme, co následovalo.
Ať vám zdraví vydrží!!
Tohle jsem ani nevěděla! Líbí
Tohle jsem ani nevěděla! Líbí se mi, jak spojuješ zajímavé poznatky s barvitými událostmi.
Tak to mě těší!!
Tak to mě těší!!
Tak pro tuto chvíli to dobře
Tak pro tuto chvíli to dobře dopadlo. Sláva. Ale je rok 1938 a válka pomalu na krku. Ach jo.
Jo, jo. Válka na spadnutí. Už
Jo, jo. Válka na spadnutí. Už příště.
Uff, všichni živí a až na
Uff, všichni živí a až na malý škrábanec i zdraví. Ale všeho do času, letopočet je vysoký. Mimochodem, kdybys jednou napsala historický román, chtěla bych ho mít v knihovničce. Měla bys o tom uvažovat. Píšeš skvěle.
Jo, já bych ho taky chtěla
Jo, já bych ho taky chtěla mít v knihovničce!
Mně by stačil i ve čtečce, já
Mně by stačil i ve čtečce, já se snažím omezovat množství věcí ;o)
Ale každopádně, až ten román vyjde, tak se těším, až se budu chlubit, že jsem kytku četla ještě předtím, než byla slavná ;o)
Jo a oddechla jsem si, že je zatím Tonka bez úhony, mně je to mládě takové sympatické :o)
Já se sem přilípnu, s
Já se sem přilípnu, s dovolením. Je to opravdu moc dobré.
To je od vás moc milé, až se
To je od vás moc milé, až se tu červenám.
Ale já už hrdě pozoruju jiné vycházející hvězdy z tohohle hnízda ;-)
Kde jsou zbraně, tam dřív či
Kde jsou zbraně, tam dřív či později někdo přijde ke zranění.
Dobré to je!
Děkuju!
Děkuju!
A to je důvod, proč si myslím
A to je důvod, proč si myslím, že víc zbraní mezi lidmi neznamená větší bezpečí. Protože lidi jsou lidi, a to jim nikdo neodpáře
Líp bych to neřekla.
Líp bych to neřekla.