Skryté město - kapitola 5

Obrázek uživatele Larim
Fandom: 
Povídka: 
Úvodní poznámka: 

V příběhu se mohou vyskytovat drastické scény či vulgarismy. K případnému upozornění dojde vždy v úvodní poznámce dané kapitoly.

Kapitola: 

Krčma U proraženýho plotu se nijak nelišila od ostatních zaplivaných špeluněk, které byly rozesety po celé západní délce města. A zde v severní části se objevovala klientela nejhorší z nejhorších.

Koba už nějakou chvíli seděl u svého první piva a sledoval mumraj kolem sebe. Ačkoliv se ještě nesetmělo, bylo zde narváno a nebylo slyšet slova. Krčmu tvořila jen jedna pomenší místnost, ve které u šesti těžkých dubových (a léty opotřebovaných) stolů vysedávaly podivné existence, na které doma nikdo nečekal.

Zkusil jich nenápadně pár obejít a optat se, jestli se náhodou někdo z nich zde včera večer nevyskytoval. Ale zatím byl neúspěšný. Buď zatím narazil na nestálé hosty, nebo na štamgasty, kteří ale v inkriminovaný čas měli upito tak moc, že ani nevěděli o světě. Prý že hromada svědků… kdepak jsou? Pivo v něm zmizelo jako kámen v rybníce a u číšnice si poručil druhé. Však měl v sobě teprve snídani, musel se posilnit před směnou. Štípl dívčinu do zadku, což ve zdejších končinách znamenalo poděkování. Číšnice to asi pochytila jinak, takže ho facka k velkému obveselení kolemstojících neminula.

Druhý půllitr v něm zmizel ještě rychleji. Hodil zbylé drobné dívce do dlaně a poroučel se ven. První nápor čerstvého vzduchu ho málem porazil. Ale také ho potkalo poprvé štěstí, jelikož se srazil s mužem, který nejenom že zde včera byl, ale také si rvačky všiml a chvilku ji sledoval. Netušil sice, kdo byl kdo a kvůli čemu se vše semlelo, ale ukázal Kobovi místo, kde se dvojice zmlátila a kde došlo i k umlácení jednoho z nich. Koba mu poděkoval a nechal muže projít do krčmy.

Potom opatrně zkoumal kousek po kousku místo, na kterém bylo stále jasně patrné, že se tu něco událo. Jednalo se o malý dvorek, skládající se převážně z ušlapané hlíny a trávy. Ta byla na několika místech vykopaná a vytrhaná, Koba našel i dostatek stop. A když se rozhlédl, tak zahlédl i díru v plotě, kde ještě do včera držel kus dřeva. Nyní otvor tvořil skvělou reklamu pro název krčmy.

Znovu klekl na všechny čtyři a znovu si celé místo prohledal. Tentokrát se pustil ještě dál skrze díru v plotě. Na druhé straně bujel léta nesekaný trávník, který byl plný kopřiv a mnohé havěti. Koba se dlouho rozmýšlel, jestli má postupovat dál.

A v tu chvíli se staly dvě věci současně. V dálce zahlédl něco malého, schovaného v blátě. Třpytilo se to, a jakmile se na onu věc Koba zaměřil, zjistil, že jde o starý prsten. Ve chvíli, kdy po něm chmátl, se za jeho zády ozval známý hlas: „Ahoj, Kobo. Neříkej, že ještě není ani večer a ty už seš sťatej jako dobytek.“

Hlas poznal okamžitě a zlobil se na sebe, že zalezl do míst, kde před mužem neuteče. Proto raději vstal (prsten nenápadně strčil do kapsy) a otočil se k mluvkovi.

Rollo. Kdysi to býval jeho kumpán, který dokázal sehnat všechno. A když se řekne všechno, tak to opravdu sedělo. Většina věcí, které spolu prováděli, byla daleko za hranicí zákona. Ale to byla minulost. Potom se společně o něco poštěkali, už si ani jeden nepamatovali o co… a roli v tom hrálo i specifické množství vína. Od té doby se od sebe odtrhli a každý si žil po svém. Když se nyní po letech viděli, zjistili, že se oběma dařilo přibližně stejně špatně.

„Co tu děláš, Kobo?“ Rollo se opřel o dřevěný plot a zakoukal se do nebe. „Hledáš něco? Zrovínka tady, když jsem se tu včera ochomýtal, se semlela pěkná rvačka, to ti řeknu. Jeden tuhej. Byla to zábava.“

Koba našel svůj zdroj. Bohužel – jelikož Rolla znal, věděl, že jakákoliv informace nebude zadarmo.

Komentáře

Obrázek uživatele Aries

super

Obrázek uživatele Killman

Pěkné pátrání.

Obrázek uživatele Rya

Líbí se mi to, má to trochu zaklínačskou atmosféru.

Obrázek uživatele neviathiel

To se mi líbí, hlavně ta tématický úprava plotu :)

-A A +A