4. kapitola - Modřiny

Obrázek uživatele Julie
Kapitola: 

Modřiny. Promodralé rty a lůžka prstů. Dívala se na ně a nedokázala se přestat třást. Tam byla obloha šedivá a ve vzduchu poletoval sníh jako zvířený prach.
Vstávala brzy a budík ji vždy vytrhl ze sna. Otevřela oči a obloha venku byla čistě modrá. Vstala a stočila vzpomínku na Rusko, která odmítala přestat vracet. Na předloktí měla dlouhou podlitinu. Včera při výcviku úspěšně vykryla několik ran. Lepšila se. Tyhle modřiny jí nevadily.
Obalila zavařovačku molitanem. Jen tak tak jí ještě stíhá hodit do institutu. Když na kole projížděla ulicemi, usmívala se, protože tohle vážně byla země zaslíbená.
Každý den vyměnila noční můry za šekely a pak se vrátila do kasáren, kde se učila sloužit své nové vlasti.
Nevěděla, co se stalo. Dopadla o něco lépe než téměř všichni ostatní. Pár chvil po té, co se rozplynula smrtící nažloutlá mlha, otevřela oči a byla někým jen o maličko jiným.

Komentáře

Obrázek uživatele ef77

Fujtajksl!
To je výkřik pochvalný, atmosféra hustá a černá jako asfalt.

Obrázek uživatele Aries

čím dál větší drasťák. Dobrý

Obrázek uživatele Elluška

...že by se dala krájet. Tuhle povídku budu zvědavě číst dál.

Obrázek uživatele Aveva

Ta poslední věta je taková výhružná, já se bojím! ;o)

Obrázek uživatele Rya

Už v minulém díle jsem si tedy říkala, že samotné slovo "Izrael" mi připadá jako klišé, ale jinak se mi to moc líbí (čímž chci říct, že mi pořád běhá mráz po zádech).

Obrázek uživatele Arenga

Jsem fakt zvědavá. Jednak co se stalo a jednak co z toho bude.

Obrázek uživatele neviathiel

Brrrrr

-A A +A