12: Krok k nalezení řešení

Obrázek uživatele Owes
Kapitola: 

Psalo se 1. září roku 1992.
Tajná organizace s názvem Fénixův řád, založená v létě 1979 skupinou mladých lidí, bojujících proti starému uspořádání kouzelnické Británie, úřednické šikaně, zneužívání moci, rasově motivovaným útokům ze strany čistokrevných čarodějů a současně i líhnoucím se zárodkům totality, právě zasedala na své 77. pravidelné schůzi.
Oválný stůl z dubového masivu byl zavalen stohy pergamenů, mapami, hromadami knih, novinami, hrnečky a skleničkami, psacími potřebami, kuřáckými potřebami a jinými roztodivnými osobními potřebami, s výjimkou těch potřeb, které si do společnosti obvykle nenosíváme, chceme-li být společností nadále zváni.
„Všichni víme, že Umbridgeová připomíná ropuchu, ale od včerejška vypadá jako ropucha zkázonosná,“ zavrčel Alastor Moody a hodil kosým pohledem po Snapeovi. „Musel jsi ji pořádně nasrat, hochu.“
„Snažil jsem se držet v mezích slušnosti,“ prohlásil Severus a přikryl dlaní hrneček, do nějž mu Molly chtěla nalít čaj.
„Takhle vytočenou jsem ji ještě neviděl,“ pokračoval Moody. „A to ji znám od školy.“
„Čím více pravomocí má, tím menší je její tolerance k jakémukoli odporu,“ pronesl zamyšleně pan Weasley. „A přitom odpor je momentálně to, s čím se bude potýkat na všech frontách.“
„Jak vypadá situace na Ministerstvu?“ otázal se věcně Brumbál a očima poděkoval Molly za doplnění hrnečku.
„Vedoucí odborů už existenci ÚBOZ akceptovali,“ ujal se slova Pastorek. „Někteří zaměstnanci - zejména v odboru pro prosazování kouzelnických zákonů a pro dohled nad kouzelnými tvory - se snaží obcházet Úřadem vydaná nařízení. Pokud je nelze obejít, alespoň je bojkotují. Jsou ovšem i tací, kteří skládají své funkce. Což nepovažuji za šťastné řešení.“
„A co bys dělal ty, Kingsley, kdyby ti Umbridgeová nařídila postavit na místě famfrpálovýho hřiště Kudleyských kanonýrů koncentrační tábor a umístit tam víly, bludičky a strigy?“ ozval se Sirius Black podrážděně.
„Demonstrativní vyjadřování politického názoru je v téhle době pramálo účinné,“ stál si za svým Pastorek. „Vlastně je spíše na škodu.“
„Aha,“ pokračoval ve svém podrážděném tónu Sirius, „takže ty bys prostě sebral lopatu a šel jim do toho tábora kopat latríny.“
„Uklidni se, Siriusi,“ napomenul ho Moody. „Pastorek má v podstatě pravdu. K čemu jsou rebelanti bez pozice, ze které by mohli něco změnit? Jaký smysl má vzdát se místa na Ministerstvu a s ním i přístupu k cenným informacím? Jak nám potom tihle lidi můžou být užiteční? Nijak. Jsou to jenom další zbabělci, co zalezli do díry a myslí si, že v ní prostě přečkají horší časy.“
„Neměli bychom je takhle soudit, Alastore,“ pronesl Lupin do desky stolu. „Spousta lidí jednoduše nedisponuje tak silným žaludkem a pevnými nervy, aby mohla plnit příkazy současné Dolores Umbridgeové.“
„To jsi řekl pěkně: současná Dolores Umbridgeová,“ kývl na něj Severus. „Ten pojem shrnuje celý náš problém. Umbridgeová už prostě není, co bývala. Z malé, vcelku neškodné, jen maličko otravné žáby vyrostla nestvůrná, smrtelně jedovatá ropucha, kterou už nezasytí žádná drobná muška, kterou bychom jí mohli obětovat.“
„Tenhle tábor je jen začátek,“ promluvil ponurým hlasem Dedalus Kopál, po Brumbálovi druhý nejstarší člen Řádu. „Ty víš, co bude následovat, Albusi. Byl jsi v Nurmengardu, když to ještě nebyla žádná věznice pro černokněžníky, ale ten nejodpornější vyhlazovací tábor na světě. Všichni víme, kdo přijde na řadu, až budou zlikvidované víly, bludičky a strigy. Eliminují se bytosti, které podle takových jako Umbridgeová otravují kouzelnickou společnost zevnitř: vlkodlaci, upíři, skřeti... A nakonec...“
„Mudlorození,“ pronesla nahlas Lily Potterová a drtivě stiskla hrnek čaje. „Víme přece, že o to jí jde především.“
Na chvíli zavládlo ticho, přerušované jen vzdycháním, odkašláváním a srkáním.
„Situace se zdá být vážná -“ začal Brumbál, ale Severus promluvil ve stejný okamžik.
„Žádám o jednání Malého kruhu.“
Ticho nastalo podruhé. Přerušené pouze suchým zakašláním Dedaluse Kopála a zavrzáním Pošukovy dřevěné nohy.
Brumbál se na Severuse zpytavě zadíval přes obroučky půlměsícových brýlí.
„Jsi si jistý, že chceš z našeho rozhovoru vyloučit ostatní?“
„Máme to považovat za projev nedůvěry?“ zaprskala Molly.
„Považujte to za laskavost,“ řekl Severus chladně. „Už jen slova, která by měla zaznít, jsou zákonem chápána jako zločin. A já v žádném případě nechci vystavovat morálnímu dilematu více osob, než je nutné. Brumbále?“
„Prosím členy, kteří nejsou součástí Malého kruhu, aby opustili místnost,“ požádal Brumbál stručně.
Hestie Jonesová, Dedalus Kopál a Sturgis Tobolka bez komentáře zamířili ven. Hagrid při vstávání ze židle převrhl několik sklenic a odpoklonkoval se s omluvami. Nymfadora Tonksová, nejmladší členka Řádu, na ostatní přátelsky zamrkala, při odchodu zakopla o tkaničku a celá červená zmizela za dveřmi.
„No, už jsem toho dneska slyšel dost. Jdu domů. Kozy potřebujou žrát,“ zabručel Aberforth a odešel taky.
Jako poslední se zvedla Molly. Hodila po nich uraženým pohledem a sdělila Arturovi, že si má k večeři namazat chleba.
Devítka představených Fénixova řádu, neboli Malý kruh, zůstala na svých místech. Kingsley začaroval dveře kouzlem proti vyrušení a Brumbál kolem stolu vytvořil speciální magickou ochranu, díky níž bylo zajištěno, že vše, co bude řečeno, si dotyční nechají pro sebe. V opačném případě by následky prohřešku byly... velmi nepříjemné.
„Posloucháme tě,“ vyzval Severuse Moody a podroboval ho rentgenovému pohledu.
Snape si pročistil hrdlo a přinutil se vydržet Pošukův pohled aspoň deset vteřin. Víc než deset nedal nikdy. (Nutno podotknout, že většina lidí dokázala Alastorovi oplácet pohled z očí do očí maximálně tři vteřiny, načež kvapně uhýbala k bezpečnějším věcem.)
„Navrhuji definitivně vyřešit otázku Dolores Umbridgeové.“
Ticho nastalo potřetí. Tentokrát hrobové.
„Z vaší reakce usuzuji, že jste návrh pochopili.“

Závěrečná poznámka: 

...do cíle zbývá 38 kroků...

Komentáře

Obrázek uživatele Arenga

Hmm, ono to určitě nebude tak jednoduché. Ale vimdak víc mě zajímá, jak se v téhle realitě stala Dolores tím, čím se stala a taky co se v téhle realitě stalo s Voldemortem ;-)

Obrázek uživatele gleti

Mollyina věta, že si má Arthur k večeři namazat chleba, mě naprosto odrovnala.

Jinak se nám to pěkně zdrsňuje.

Obrázek uživatele Arenga

že jo :-) ta byla skvělá

Obrázek uživatele Regi

Jako by to ani nebyla Molly že? Holt je to jiná realita. A moc zajímavá.

Obrázek uživatele Aveva

Mně to teda od Molly připadalo hodně in charakter :o) Zato Severus mě navrhovaným řešením trochu překvapil.
Obrázek uživatele Keneu

Skupinou mladých lidí s Brumbálem v pozadí, chceš říct? :)
Hrneček! :D
Takže on jako Voldy vůbec neto... nevoldyoval v téhle realitě? Ahá! To je ta mezera, co jsem potřebovala zaplnit.
A jinak je mi z Dolores blé a se Severusem souhlasím.

-A A +A