Na hřišti
Dva poručíci seděli na lavičce, popíjeli pivo a dívali se na plácek, který ještě před měsícem sloužil jako dětské hřiště. V dálce duněla palba, ale muži kteří hřiště obsadili, si toho nevšímali. Sundali si těžké výsadkářské boty i trička, užívali si sluníčka a ukořistěného alkoholu. Smáli se, dokonce i o mrtvých kamarádech mluvili s úsměvem.
"Příjemné dny," hlesl Steve, "psali o tom válečníci z dvacátého století, o těch dnech, kdy to šílenství na chvíli pomine a ty se cítíš naživu víc, než kdykoliv předtím."
Geen kývl hlavou a zvedl láhev s pivem: "na příjemné dny, víc naživu už nikdy nebudeme."
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
To je moc hezky napsáno. Ale
To je moc hezky napsáno. Ale zároveň z toho mrazí
Víš, jaký to dostalo nečekaný
Víš, jaký to dostalo nečekaný šmrnc, když si blbec jako já zaměnil "poručíky" za "papoušky"? To byla haluz. :D
Líbí!
Ty vrahu. :D *Nečti zpětně ty
Ty vrahu. :D *Nečti zpětně ty komentáře u všeho, co sis přečetla. Mohla by sis ublížit*
Dobrý příběh. Klid, ale je
Dobrý příběh. Klid, ale je cítit, že nebude na dlouho.
Drsné.
Drsné.
*oči na vrch hlavy* No teda,
*oči na vrch hlavy* No teda, hodně dobrý stav
Chtěla jsem napsat, jak je to
Chtěla jsem napsat, jak je to hezké, výstižné a vlastně i smutné, ale pak jsem si prečetla komentář od Blueberry Lady, který mě naprosto rozložil :) Oba příběhy se mi každopádně moc líbí :)