Padesát počtrnácté
Temné tajemství.
„Sestro, sestřičko,“ prohmatává Skoba houni, „kde se schováváš?“
Matka posílala urputně na potrat.
„Vzdávám se, pikola je tvoje!“
„Vždycky jsem chtěla sestru,“ vmetla jí do tváře velmi rozčileně, zloba kulminovala, „a ty mi chceš vzít dítě?“
Otevře skříň. Na dně na kostech trůní lebka s kazy prolezlými zuby.
Sestřička povstala z chladnoucího těla matky, opožděně, ale vhod.
„Budeš se starat o mé malé, své dítě,“ řekla jí, „Koba mi přiznal, že neprzní mě, ale tebe!“
Někdo mi ukradl sestru a syna, ví teď.
„Je ještě pomatenější, než jsme čekali…“
„Na temném roste temnější.“
„Zvlášť když jsme o díl předběhli zadání.“
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Moc jsem to nepochopil, ale
Moc jsem to nepochopil, ale dobré.
Raději to nečti...
Raději to nečti...
To je dobrý.
To je dobrý.
Dík...
Dík...
A já si říkala, jestli
A já si říkala, jestli zvládneš ještě temnější tajemství... tys to dokázal, páni!
Děkuji, bez Tvého povzbuzení
Děkuji, bez Tvého povzbuzení (Faob to dá, někde) bych se na to asi vykašlal, ale ta důvěra! Toto drabble je Tvoje.