Den tam, kde kostry tančí IX.

Obrázek uživatele Profesor
Drabble: 

Sedmá denní hodina je ponořena do ticha. Duchové se skrývají ve stínech, kosti leží na podlaze, jen pavouci v deváté uličce šustí nožkami.
O dvacet pět kilometrů na jihovýchod nasedají do auta Daniel von Drak, správce depozitáře, s kolegou Jaroslavem L.
„Vypadáš spokojeně,“ prohodí Jaroslav.
„Jsem. Budu mít klidný den, žádné zkoušení, žádná písemka,“ usměje se Daniel.
Jaroslav si povzdechne. To on zkoušení v plánu má.

Spokojený úsměv na Danielově tváři zamrzne v okamžiku, kdy otevře dveře školního depozitáře. Na hlavě mu přistanou lebka a dva prsty. Nedaleko zahlédne stehenní kost.
„Já věděl, že nemám mluvit o klidu,“ prohlásí rezignovaně.

Komentáře

Obrázek uživatele Tora

jo, to tak bývá...

Obrázek uživatele Profesor

:-)

Obrázek uživatele Eillen

Známe. Jakmile si člověk v práci troufne říct, že je klid, nastane apokalypsa...

Obrázek uživatele Profesor

Takže zítra bude zle... Po šesti týdnech poprvé v práci, to nebude klid...

Obrázek uživatele Terda

Klasika... Jak to člověk zakřikne...

Obrázek uživatele Profesor

Tak, tak.

Obrázek uživatele Rya

Helemese, už se hýbají :-)

Obrázek uživatele Profesor

Jo, jo.

No vypadá to, že sbírky mají spíš nějaký výjimečný den. Když i jeho to rozhodilo.

Obrázek uživatele Profesor

Ani ne. Až zas tak moc rozhozený není, prostě chtěl mít klid.

Kouzelné!

Obrázek uživatele Profesor

Moc.;-)

Obrázek uživatele Arenga

Jojo, to jsem čekala :-D

Obrázek uživatele Profesor

Jsem ráda, že jsem nezklamala.;-)

-A A +A