Chci zapomenout

Úvodní poznámka: 

Tak jo, pelyněk použit :D

Drabble: 

Claudius Horacius patřil mezi ty aspiranty, které si při obřadu v patnácti letech žádný Krystal nevybral. Jako každý neúspěšný adept směl zůstat a zastávat jiné profese, to ovšem byla chabá útěcha.
O zhruba dva roky později, si s Lucretiem spolu začali.
A v jednadvaceti se Luc rozhodl, požádat ho o ruku. Pracně sháněl pelyněk, květinu symbolizující věrnost a stálost, aby vše bylo přesně tak, jak to chtěl…
„Já… si to musím promyslet,“ vypravil ze sebe Claudius na jeho žádost a do týdne ze sídla mágů odjel.
Lucretias se pokoušel zapomenout, ale rozhodně se necítil na to, být s někým jiným...

Závěrečná poznámka: 

Byl to boj, ale popdařilo se mi napsat něco co navazuje :D :D :D I když opět jen trochou vysvětlování, no... Trocha historie nikdy neuškodí ;)

Komentáře

Chudák Luc.
Pelyněk je holt hořký...

No jo, stejně jako život. Však co nadělá, je to minulost... Nejvíc ho mrzí asi to, že neví proč ani kde Claudius je, či zda je ještě naživu...

Obrázek uživatele Killman

Koukám, že dnešní téma bude vážně plné hořkosti.

Děkuji za komentář, asi máš pravdu. Některá témata taková holt jsou... :D

-A A +A