Den tam, kde kostry tančí XIII.
Na přelomu desáté a jedenácté hodiny pondělního dne stojí správce sbírek se svými kolegy Markem P. a Jaroslavem L. přede dveřmi do depozitáře.
„Tak tedy,“ prohlásí Daniel s povzdechem. „Řekneme těm bestiím, že jsme doma.“
„Děláš, jako by to byli vlci,“ řekne na to Marek.
„Kéž by to byli vlci. Jsou to ghúlové.“ Stín v Danielových očích ještě více ztemní.
„Opravdu si myslíš, že ve sbírkách něco sežrali?“ zajímá Jaroslava.
„Nemyslím. Jsou vázáni přísahou. Schopni toho ovšem schopni jsou. Formaldehyd a jiné konzervační látky, ani spory hub a plísní by jejich zažívání nijak neuškodily,“ odpovídá Daniel a pobaveně se ušklíbá.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Pobavilo, potěšilo!
Pobavilo, potěšilo!
:-)
Děkuji.:-)
:) Povedené.
:) Povedené.
:-)
Dík.
Pěkné potvory tam schovává!
Pěkné potvory tam schovává! Podařené.
Díky.:-)
Neschovává. Jen si je tam pustil.;-)
Tak ghulove! Dobré.
Tak ghulove! Dobré.
:-)
Díky.
Jo, to jsou teda opravdu
Jo, to jsou teda opravdu pěkné bestie.
:-)
Díky moc.